Jak vznikla píseň Highway to Hell

„Highway to Hell“ je jedna z nejikoničtějších rockových skladeb všech dob. Napsali ji členové AC/DC – Angus Young, Malcolm Young a Bon Scott, a vyšla v roce 1979 jako titulní skladba alba Highway to Hell. Píseň se stala symbolem rebelství, divokého rockového života a dodnes je jednou z nejznámějších písní hard rocku.

Přestože se často spekuluje o tom, že text písně má satanistický podtext, ve skutečnosti jde o narážku na vyčerpávající život rockové kapely.

V polovině 70. let se AC/DC stávali čím dál populárnějšími a trávili velkou část života na turné. Zpěvák Bon Scott, bratři Youngové a zbytek kapely strávili měsíce na cestách, koncertovali každý den a žili divokým životním stylem – alkohol, ženy, nekonečné mejdany.

Angus Young později popsal, že „Highway to Hell“ je metafora pro život kapely na turné, kde je každý den stejný – dlouhé cesty v autobuse, málo spánku, večer koncert, pařba a znovu na cestu. V jednom rozhovoru řekl:

„Lidé si myslí, že Highway to Hell znamená peklo a démony. Ale pro nás to bylo doslova peklo – každý den jsme se cítili, jako bychom byli na nekonečné dálnici do zatracení.“

Frázi „Highway to Hell“ (Dálnice do pekla) údajně poprvé použil Bon Scott, když popisoval Canning Highway – nebezpečnou silnici v jeho rodné Austrálii, která vedla do jeho oblíbeného rockového baru The Raffles Hotel. Byla známá svými nehodami, protože lidé se po ní řítili na večírky a mnozí se už nevrátili zpět.

V roce 1978 se AC/DC rozhodli vytvořit album, které by je definitivně katapultovalo mezi světovou elitu rockové hudby. Do té doby byli populární hlavně v Austrálii a Evropě, ale v USA se jim nedařilo prorazit.

Malcolm a Angus Youngovi začali pracovat na nové hudbě a vymýšleli riffy, zatímco Bon Scott psal texty inspirované svým životem. Když Angus zahrál ikonický úvodní riff, bylo jasné, že se rodí něco velkého.

Aby AC/DC dosáhli skutečně světového zvuku, jejich manažer Michael Browning najal britského producenta Roberta Johna „Mutt“ Langeho, který později produkoval alba například Def Leppard, Foreigner nebo Bryana Adamse.

Lange vnesl do kapely disciplínu a donutil členy AC/DC pracovat precizněji. Bon Scott musel několikrát přezpívat některé party, aby zněly ostřeji a výbušněji. Výsledkem byla výrazně lepší produkce, která pomohla AC/DC získat širší publikum.

Singl „Highway to Hell“ byl vydán 27. července 1979, album Highway to Hell vyšlo 3. srpna 1979.

Píseň se okamžitě stala obrovským hitem:

Bohužel, krátce po vydání alba zasáhla kapelu tragédie. 19. února 1980 byl zpěvák Bon Scott nalezen mrtvý v autě svého přítele v Londýně. Příčinou smrti byla otrava alkoholem – Scott po divoké noci usnul v autě, zvracel a udusil se.

Scottův odchod byl obrovským šokem a AC/DC zvažovali, že skončí. Nakonec se ale rozhodli pokračovat a přijali nového zpěváka Briana Johnsona, se kterým v roce 1980 nahráli legendární album Back in Black.

Navzdory tragédii Bona Scotta píseň žije dál jako symbol nezkrotného rockového ducha. Jak řekl Angus Young:

„Rock and roll nikdy neumírá. A Highway to Hell? To je naše hymna pro všechny, kdo žijí naplno.“

„Highway to Hell“ nevznikla jako píseň o satanismu, ale jako upřímná zpověď o vyčerpávajícím životě rockové kapely na turné. Bon Scott a AC/DC vytvořili nadčasovou skladbu, která definuje podstatu rock’n’rollu – divoký život, energii, a nikdy nekončící jízdu.

Dodnes je to jeden z největších hitů v historii hudby, a přestože Bon Scott odešel příliš brzy, jeho hlas a legenda žijí dál v této písni.