Článek
Miloslav Ludvík se probudil do dalšího dne svého pečlivě budovaného impéria. V jeho prostorné vile v pražských Stodůlkách už voněla káva, kterou mu připravila manželka. Než si ji stačil vychutnat, rozsvítil se displej jeho telefonu. Šifra „Zelená faktura“ – znamení, že Pavel Budinský, jeho náměstek, má pro něj čerstvé zprávy.
8:30 – Ranní schůzka u náměstka Budinského
V kanceláři už na něj čekal. Budinský měl na stole složku s výběrovým řízením na nový pavilon onkologie. „Mám tu dvě firmy, obě chtějí projekt. Ta první nabízí pět milionů do kapsy, ta druhá sedm,“ pronesl suše. Ludvík pokýval hlavou. „Sedm bereme. Postaráš se o to?“ Budinský se jen ušklíbl. „Jasně. A co ta rekonstrukce JIPky? Ten člověk z Konstruktivy by přihodil ještě dva mega, když ho necháme dělat elektriku.“ Ludvík zamyšleně poklepal na stůl. „Ať to projde přes externí audit, ale ať to vypadá hladce.“
10:00 – Kontrola financování a úprava smluv
Ve své kanceláři seděl nad čísly. Offshorový účet na Kypru se začínal plnit. Akcie přes prostředníky rostly, pronájmy jeho zahraničních nemovitostí v Kostarice a Černé Hoře běžely hladce. Otevřel přehled svých českých investic – 270 pozemků, rozeseté po jižních Čechách, každý získaný přes „přátelské dohody“. Na účtu přibylo dalších 800 tisíc korun. Usmál se.
13:30 – Oběd s podnikatelem
V soukromém salonku luxusní restaurace se setkal s majitelem stavební firmy, která dodávala nemocnici materiál. „Máme pro vás připravený další balík, 1,5 milionu, stejně jako minule. Chceme pokračovat.“ Ludvík se opřel v křesle. „Fajn, ale potřebuji navýšit rozpočet projektu o deset procent, ať to projde hladce.“ Podnikatel přikývl.
16:00 – Testování nového Audi
Po práci měl na programu krátkou projížďku. U autosalonu ho už čekalo nové Audi Q8. S usměvavým prodejcem prošel detaily. Platba? „Přes firmu mé manželky. Napíšeme to na její podnikání,“ oznámil bez mrknutí oka.
18:00 – Večeře a večerní úvahy
Doma si otevřel drahou whisky. O korupci se hodně mluvilo, ale on se cítil neohrožený. Byl součástí systému, který fungoval léta. Všichni na vysokých postech věděli, jak se věci dělají. Jenže tam venku, za zdmi jeho vily, se už rozjíždělo vyšetřování. A on neměl tušení, že tenhle den je jeden z posledních ve svobodě.
Jedná se o fiktivní příběh. Pan ředitel nikde nebyl a ty čísla taky nesouhlasí.
Jsme i na instagramu zde.
