Jsem fotbalový chuligán z Baníku: Trénujeme, jezdíme na výjezdy a žijeme tvrdý život

Fotbal není jen o gólech a tribunách plných fanoušků. Pro nás, chuligány Baníku Ostrava, je to životní styl, vášeň a bratrství, které sahá dál než devadesát minut na hřišti. Každý den trénujeme, každý týden vyrážíme na výjezdy, a když je třeba, stojíme za sebou v boji. Život chuligána není pro každého – je to svět, kde platí respekt, disciplína a odhodlání.

Být chuligánem neznamená jen řvát na stadionu nebo házet dýmovnice. Fyzická kondice je základ, a proto tvrdě makáme. Box, MMA, běhání, posilování – to všechno je součástí našeho každodenního režimu. Naše skupina musí být silná a připravená na vše. Kdo nestíhá, nemá mezi námi místo. Slabí odpadávají, silní jdou dopředu.

Výjezdy jsou srdcem naší existence. Každý zápas venku je příležitostí ukázat, že Baník má nejlepší support v Česku. Ať už se jede do Prahy, Plzně nebo Brna, my jsme tam. Vyjíždíme v houfech, často tajně, mimo oficiální trasy. Policie? Často nás sleduje, ale my víme, jak se pohybovat. A když dojde na střet s domácími? To už je věc, která se neřeší na sociálních sítích, ale tváří v tvář.

Každý, kdo žije tímhle světem, ví, co znamená „firma“. Organizované skupiny se domlouvají na regulérních střetech, kde jde o čest a sílu. 30 na 30 je klasika. Dvě firmy, jedno pole, žádní svědci. Vítěz bere slávu, poražený si líže rány. Tohle není pro slabé povahy, tady se ukazuje, kdo je opravdový bojovník. Každý ví, proč tam jde, a nikdo si nestěžuje.

Baník není jen klub, Baník je náš život. Jsme jako rodina. Když někdo z nás padne, ostatní se o něj postarají. Není to jen o fotbale, je to o loajalitě, o hodnotách, které dnes spousta lidí nechápe. Kdo není s námi, je proti nám. Když přijde derby se Spartou nebo se Slavií, cítíme to v krvi. Ten zápas není jen o bodech, ale o hrdosti.

Není tajemstvím, že naše aktivity sleduje policie. Už dávno si nás zapsali, vědí, kdo jsme. Občas přijdou zákazy vstupu na stadiony, někdy se dostaneme do problémů se zákonem. Ale kdo tohle nechápe, nepatří mezi nás. Chuligánství není hra pro děti, je to boj o identitu, o to, kdo jsme. A kdo jednou ochutná tenhle život, už se nevrátí zpátky.

Ať se děje cokoliv, Baník zůstane naším klubem. Naše oddanost není jen o zápasech, je to součást každodenního života. Žijeme tím, co děláme, a nikdo nám nevezme hrdost, se kterou nosíme modrobílý dres. Ať už stojíme na tribuně, cestujeme na výjezd, nebo se postavíme v lese, děláme to pro Baník, pro Ostravu, pro naši partu.

Náš styl života si vybírá svou daň – rozbité nosy, modřiny, zákazy vstupu, někdy i vězení. Ale když se jednou staneš součástí téhle rodiny, už není cesty zpět. Na tribunách, na výjezdech, v ulicích – jsme tu vždycky a všude.

Nikdy neuhýbáme, nikdy neprodáme svoji čest. My jsme Baník. A kdo stojí proti nám, ať počítá s tím, že to nebude mít lehké.

BANÍK PI*O!

📽 Podívej se na video, ať víš, o čem mluvíme:

🔷 Poznámka: Tento článek je pouze popisem subkultury fotbalového chuligánství a nevyzývá k násilí či protiprávnímu jednání. I tak moc děkujeme čtenáři za životní příběh.

Neváhejte a radši si nás přidejte na náš instagram zde.