Článek
Seděla jsem na gauči a přemýšlela. Můj muž, Petr, byl skvělý chlap. Staral se o mě, byl pozorný, pomáhal doma. Ale v ložnici měl jednu věc, kterou neustále chtěl – orální sex. A já? Upřímně? Nikdy mě to nebavilo. Ne že bych ho neměla ráda, ale vždycky jsem měla pocit, že je to spíš povinnost než potěšení.
Poslední dobou na mě kvůli tomu tlačil častěji. „Víš, že se mi to líbí,“ říkal pokaždé, když jsme se dostali k intimnostem. Já se snažila vyhovět, ale bolely mě z toho ústa, nepřišlo mi to nijak vzrušující a představa, že bych měla něco polykat? Ani náhodou.
Jak mu to říct?
Jednoho večera jsem si dodala odvahu. „Péťo, můžeme si o něčem promluvit?“ začala jsem opatrně, když jsme seděli u televize.
„Jasně, co se děje?“ podíval se na mě překvapeně.
„Jde o… no, o ten orální sex. Víš, jak často o to žádáš? Já… já to prostě nemám ráda. Bolí mě z toho pusa, necítím se u toho dobře a vůbec mi to není příjemné.“
Viděla jsem, jak se mu ve tváři objevil překvapený výraz. „Ale já myslel, že to děláš ráda… Nikdy jsi nic neříkala.“
Povzdechla jsem si. „Protože jsem nechtěla, aby ses cítil špatně. Ale pravda je, že se do toho nutím. A vím, že by sex měl být o tom, že si ho oba užíváme, ne?“
Seděl chvíli v tichu. Pak si promnul bradu. „No… asi máš pravdu. Nechci, aby ses cítila nepříjemně. Ale upřímně, dost mi to chybí.“
Najít kompromis
Nechtěla jsem, aby se cítil odmítnutý. „Nechci, abys měl pocit, že tě úplně odmítám. Možná můžeme zkusit něco jiného?“ navrhla jsem.
Zajímalo ho to. „Jako co?“
„Co třeba ruční stimulace? Nebo můžeme víc experimentovat s jinými věcmi v posteli, aby ses cítil uspokojený i bez toho?“ nabídla jsem.
Zdálo se, že nad tím přemýšlí. „Hm… a kdybys třeba měla víc kontroly nad tím, jak to probíhá? Nebo kdybys to dělala jen tak, jak je ti to pohodlné?“
Zvážila jsem to. Možná bych mohla najít způsob, jak mu vyhovět, aniž bych se cítila nepříjemně. „Pokud by to bylo jen občas, podle mého tempa, možná bych o tom uvažovala. Ale žádné polykání, jasné?“ dodala jsem rázně.
Petr se pousmál. „Dobře. Děkuju, že jsi o tom mluvila. Nechci, abys dělala něco, co nechceš.“
A tak jsme našli cestu, jak se navzájem respektovat. Naučila jsem se, že ve vztahu je důležité být upřímná. A Petr pochopil, že sex by měl být potěšením pro oba, ne jen pro jednoho.
Poučení z příběhu:
- Je v pořádku nemít rád některé věci v sexu a není potřeba se do nich nutit.
- Komunikace je klíčem k porozumění.
- Kompromis je možný, pokud oba partneři chtějí najít řešení.
Pokud se nacházíte v podobné situaci, zkuste si s partnerem otevřeně promluvit. Možná budete překvapeni, jak moc to pomůže!
Děkujeme čtenářce za pikantní příběh a pošlete nám i ten Váš.
Ty nejlepší zpracujeme a vydáme, napište nám třeba na našem instagramu zde.
Sdílení a like potěší.
