Článek
Moje bohyně touhy: Když žena miluje sex víc než spánek
Nikdy bych nečekal, že potkám ženu, která bude milovat sex stejně vášnivě jako já. Ale ta moje? Ta ho miluje ještě víc. Nejen fyzicky – ona ho prožívá celým tělem, jako kdyby s každým dotekem tančila na hraně extáze.
Už od rána vím, co mě čeká. Přijdu do kuchyně, ona má na sobě jen volnou košili, pod kterou nic není. Nalévá mi kafe, ale místo „dobré ráno“ mi šeptá: „Dneska chci být tvoje už před snídaní.“ A víš co? Já to kafe ani nestihnu dopít.
V ložnici začíná její rituál. Pomalu si přede mnou rozepíná košili, hraje si se svým tělem a zároveň sleduje moji reakci. Lehne si, roztáhne nohy a čeká, až k ní přistoupím. A já vím, že jí musím dát všechno – protože to není žena, která se spokojí s polovinou.
Když se jí dotýkám, začne se svíjet. Ne jemně. Intenzivně. Hází hlavou, sténá, vzdychá tak nahlas, že to musí slyšet celý barák. Její tělo se napíná jako luk, kolena má skoro u ramen, zaryté prsty v prostěradle a já vím, že se blíží. Je to jako vlna – první orgasmus přijde prudce, pak další, a pak třetí, čtvrtý… někdy až pět.
A co je na tom nejvíc rajcovní? Že i potom chce víc. Objímá mě, kouše mě do ramene a šeptá, že jsem její král, že se o mě postará. A postará se – jazykem, rukama, svými šikovnými rty. Dělá to pomalu, s vášní, sleduje každý můj nádech a ví přesně, kdy zrychlit. V těch chvílích nejsem jen muž. Jsem středem jejího vesmíru.
A večer? To je jiný příběh. Svíčky, teplá vana, olejová masáž. Připravuje mě jako menu – každý dotek má svůj čas a místo. Když mi sedí na klíně, nehne se. Jen se dívá do očí, líbá mě na krku a čeká, až ztratím rozum. A pak se hýbe. Pomalu. Silně. V rytmu, který rozbíjí moji sebekontrolu.
A když z ní vystoupím, často říká: „Chci ještě. Dokud nepadneš.“ A já padám. Rád. Každý večer. Každé ráno.
