Článek
Když se řekne Česko, Morava a Slezsko, většině lidí v zahraničí se vybaví pivo, knedlíky a svíčková. My
Češi se na to pyšně usmějeme, pozvedneme půllitr a řekneme: Jojo, jsme národ, co si umí užívat!
Jenže co si budeme povídat – naše láska k dobrému jídlu a pití má taky svou odvrácenou stranu. A tou je fakt, že patříme mezi nejobéznější národy Evropy.
Ano, čtete správně. Nejenže jsme mistři světa v pití piva na hlavu (čestný půllitr za to!), ale zároveň se hrdě řadíme i mezi šampiony v nadváze. Podle statistik má víc než polovina dospělých Čechů nadváhu, a téměř každý čtvrtý je obézní. Prostě „pupkáči“ jsme už skoro národní poklad.
Proč to tak je?
No, podívejme se na náš typický jídelníček:
- Ráno rohlík se salámem, aby byl den poctivě nastartován. Žádná chia semínka nebo smoothie, na to nám dejte pokoj!
- K obědu řízek přes celý talíř, smažák nebo svíčková se šesti. Jo a pozor, polívčička musí být – klidně gulášovka.
- Večer? Tak to už zasloužená odměna – klobáska, utopenci, tlačenka, a samozřejmě pivko. Jedno? Ale prosím vás, co jsme na návštěvě? Minimálně tři!
K tomu všemu jsme mistři výmluv. Sport? „Na to nemám čas!“ Zdravé jídlo? „To je pro králíky!“ A když už náhodou někdo začne běhat, tak jen kolem grilu.
Pivní pupík jako rodinné dědictví
V mnoha rodinách se „pivní pupík“ dědí skoro jako šlechtický titul. Děda ho měl, táta taky, tak co bych já byl jiný. Naopak, když je někdo moc hubený, hned slyší: „Ty jsi nějakej vyhublej, jez pořádně!“ Tlusté dítě? „Aspoň je zdravý a roste, však z toho vyběhá.
No, často nevyběhá.
Tělocvik ve škole? Horor!
Další kapitola do naší knížky „Proč jsme tlustí“: vzpomínáte na tělocvik? Ta spartakiádní trauma, kdy vás učitel hnal do mrazivé tělocvičny lézt po laně, i když jste měli co dělat, abyste si zavázali tkaničky? A běh na 1500 metrů? Pro mnohé horší než písemka z matiky. Není divu, že spousta lidí má na pohyb vzpomínky jak na vojnu.
Co s tím?
Jasně, teď si možná říkáte: „Dobře, tak jsme pupkáči, ale co jako?“ No, ono to sice zní vtipně, ale úplně k smíchu to není. Obezita nám totiž kazí zdraví – cukrovka, vysoký tlak, infarkty. A taky… víte, jak je těžké si zavázat tkaničky, když máte břicho jako sud?
Neříkám, že teď musíme všichni běžet do fitka a chroupat saláty. Ale možná bychom si mohli dát občas jedno pivo místo čtyř, vyměnit třetí knedlík za zeleninu a místo výtahu zkusit schody. A hlavně – pohyb může být i zábava. Kolo, procházky, tanec (ano, i na dechovku se dá zhubnout).
Závěrem: Buďme v pohodě, ale s mírou
My Češi jsme pohodový národ. Milujeme legraci, dobré jídlo a pivo. A to je fajn. Jen bychom si mohli trochu pohlídat, abychom se jednou nesešli na srazu rodiny u jednoho stolu a nezjistili, že jsme všichni pupkáči, co už nedojdou ani na autobus.
Tak co? Zkusíme to trošku jinak, nebo si dáme ještě jedno? Na zdraví! (Ale fakt na zdraví!)
