Článek
Mezitím si bohatý investor kupuje ve stejném městě další byt. Už jich několik vlastní, ale proč nemít ještě jeden? Nepotřebuje v něm bydlet. Chce na něm vydělat další miliony.
Zatímco mladý pár řeší, zda si může dovolit dítě, investor počítá budoucí zisky. Jedni chtějí domov, druhý větší majetek.
A nejde jen o mladé. Na vlastní bydlení nedosahují ani mnozí lidé se slušnými platy. Má mít přednost rodina, která potřebuje první domov, nebo boháč, který si může dovolit desátý byt?
Z domova se stal obchod.
Dříve spoření znamenalo, že se člověk postupně přibližuje k vlastnímu bydlení. Dnes může nastat pravý opak. Někdo si za rok odloží tři sta tisíc korun, ale vyhlédnutý byt mezitím zdraží o půl milionu.
Čím déle šetří, tím více peněz potřebuje.
Kdo na hypotéku nedosáhne, zůstává v nájmu. Každý měsíc posílá majiteli část výplaty, zatímco hodnota nemovitosti může dál růst. Po dvaceti letech má nájemník zaplacené miliony, ale žádný vlastní byt.
Není divu, že někteří lidé mluví o novodobém nevolnictví.
Ještě větší rozhořčení vyvolávají prázdné investiční byty. V některých domech večer svítí jen několik oken, přestože o bydlení je obrovský zájem. Pro vlastníka jde o uložení peněz, pro rodinu hledající domov o symbol nespravedlnosti.
Ani nová výstavba nemusí přinášet úlevu. Moderní domy rostou, ale ceny bytů dosahují milionů korun. Lidé s běžnými platy tak sledují vznik nových budov, do kterých se nikdy nebudou moci nastěhovat.
Pravidla, která nehrají pro všechny stejně
Majetkové rozdíly se mezitím prohlubují. Kdo už vlastní nemovitosti, může využít příjmy z pronájmu k dalším investicím. Kdo začíná od nuly, musí nejprve zaplatit běžné výdaje a šetřit na hypotéku.
Jeden tak získává další příležitosti, druhý překonává stále nové překážky.
Významnou roli hraje také dědictví. Jeden člověk dostane od rodičů byt, druhý se stejným platem odevzdává velkou část příjmu pronajímateli. Po letech mezi nimi může být obrovský majetkový rozdíl, přestože oba pracovali stejně poctivě.
Účet, který nakonec zaplatíme všichni
Drahé bydlení navíc ovlivňuje zásadní životní rozhodnutí. Některé páry odkládají rodičovství, jiní se bojí přestěhovat za lepší prací, aby nepřišli o dostupný nájem.
A kdo celý život platí nájem, může ve stáří zjistit, že mu důchod sotva pokryje bydlení a základní potřeby.
Ne každý pronajímatel je bezohledný spekulant a za vysokými cenami stojí také pomalá výstavba. Přesto zůstává zásadní rozpor. Bydlení je základní lidská potřeba, ale zároveň výnosná investice.
A zatímco jedni na nemovitostech budují bohatství, druzí mají stále větší problém zajistit si obyčejný domov.
Bohatí bohatnou. Co zbývá ostatním?
Nikdo nemusí bohatým vyčítat, že dokázali vydělat peníze a vybudovat majetek. Jenže dnešní společnost stále více zvýhodňuje ty, kteří už něco vlastní. Peníze jim otevírají další příležitosti, zatímco ostatní musí vynakládat stále větší úsilí, aby si udrželi dosavadní životní úroveň.
Nejde přitom o závist ani o požadavek, aby měli všichni stejně. Jde o otázku, zda má poctivá práce stále stejnou hodnotu jako dříve. Pokud člověk celý život pracuje, platí daně a přesto si nedokáže vytvořit finanční jistotu, něco ve společnosti nefunguje tak, jak by mělo.
Největším problémem možná není to, že bohatí mají stále více. Ale že obyčejným lidem přestává stačit i to, co jim dříve zajišťovalo důstojný život.
- Pomozte mi psát lépe. Prosím, napište, co se vám na článku líbilo, nebo naopak nelíbilo. A pokud vás něčím zaujal, budu rád za lajk
Anketa
Zdroje:
