Článek
Společnost podobnou nevěru tvrdě odsuzuje. Jakmile ale přijde řeč na sex, partnerské povinnosti nebo zachování rodiny, názory se rozcházejí. Co jednomu připadá jako neodpustitelná zrada, druhý dokáže obhajovat.
Je nevěra během těhotenství skutečně horší než jindy? Nebo jen odhaluje nepříjemné pravdy o vztazích, o kterých se lidé bojí mluvit?
Kde končí výmluvy a začíná sobectví?
Pro některé nevěrníky může být těhotenství partnerky ideální příležitostí k záletům. Žena čeká dítě, řeší bydlení, peníze a budoucnost.
Odejít pro ni není jednoduché a právě na to může partner spoléhat. Má pocit, že si může dovolit víc, protože ona rodinu nerozbije.
Častou výmluvou bývá nedostatek sexu. Těhotná žena je unavená, nemá chuť nebo jí intimnosti nejsou příjemné. Někteří muži proto hledají uspokojení jinde. Jenže ani manželství nezaručuje pravidelný sex.
Situace se nemusí zlepšit ani po porodu. Intimní život může být omezený dlouhé měsíce a jeden z partnerů se cítí odmítaný.
Taková frustrace dokáže vztah poznamenat, ale pořídit si milence je vlastní rozhodnutí, nikoli nutnost.
Když se pravidla začnou měnit
Nevěrní však nejsou pouze muži. Také těhotná žena může mít milence. Pokud ji manžel opustí, okolí mu může vyčítat, že ji nechal před porodem samotnou.
Její nevěra se tak dostane do pozadí a terčem kritiky se stane podvedený muž.
Nevěra navíc nemusí ohrozit jen vztah. Nechráněný sex s další osobou může vést k přenosu infekce, která může ohrozit těhotnou partnerku i nenarozené dítě. Tajný románek tak může mít i zdravotní následky.
Další problém nastává, když o nevěře vědí přátelé nebo příbuzní. Někteří mlčí, aby těhotnou ženu nerozrušili.
Takové ohledy ale mohou nevěrníkovi zajistit další měsíce klidu. Žena mezitím žije v přesvědčení, že má věrného partnera.
To nejhorší může přijít až potom
Když pravda vyjde najevo, často zazní rada, aby podvedený odpustil kvůli dítěti. Rodina přece musí zůstat pohromadě.
Najednou se očekává, že zradu překousne právě člověk, který nic špatného neudělal.
Zvlášť citlivá bývá přítomnost nevěrného muže u porodu. On chce vidět narození dítěte, ale žena ho tam nechce.
Někomu to připadá jako krutý trest. Jenže rodička potřebuje klid a důvěru. Otcovství samo o sobě nezaručuje místo na porodním sále.
Nevěra ovšem automaticky neznamená, že člověk bude špatným rodičem. Muž může podvádět manželku a přitom se dobře starat o dítě.
Totéž platí pro nevěrnou matku. Partnerské selhání a rodičovské schopnosti nejsou totéž.
Největší paradox přichází při rozchodu. Jeden partner podvádí, druhý odmítne odpustit a odejde.
Přesto se najdou lidé, kteří za rozpad rodiny obviní právě podvedeného. Nevěrníkovi se tak někdy odpustí snáz než člověku, který s ním už nechce žít.
Dítě se narodí. Zrada ale nezmizí.
Narození dítěte není kouzelný okamžik, který vymaže všechno, co se mezi partnery stalo. Novorozenec potřebuje lásku a péči, ale nemůže nést odpovědnost za vztah dospělých.
Společnost někdy považuje společnou domácnost za důkaz fungující rodiny. Jenže dva lidé mohou žít pod jednou střechou a přitom si být naprosto cizí. Udržovat takový vztah pouze kvůli dítěti nemusí být žádné hrdinství.
Anketa

Zdroje:





