Článek
Nachází se přibližně 70 kilometrů jihovýchodně od hlavního města Ciudad de México, v blízkosti hustě osídlených oblastí s více než 25 miliony obyvatel. Její jméno v aztéčtině znamená Kouřící hora – a tento název odpovídá skutečnosti. Tato stratovulkánská hora je téměř neustále aktivní: vydechuje dým, popel a občas dochází i k menším výbuchům. I když většina erupcí je mírná, riziko větší sopečné události zůstává neustále ve hře.
Charakteristika a historie
Popocatépetl měří 5 426 metrů a tvoří impozantní dominantu nad mexickou krajinou. Její erupční historie sahá až do dávné minulosti a zahrnuje desítky známých výbuchů. Po staletí byla v klidové fázi, ale v roce 1994 se po několika zemětřeseních probudila k životu. Od té doby je sledována sopečnými a geologickými institucemi 24 hodin denně.
V posledních desetiletích sopka vykazuje pravidelnou aktivitu – od úniků plynů až po středně silné erupce, při nichž se do ovzduší dostávají sloupce popela a pyroklastický materiál. Riziko spočívá nejen v samotných explozích, ale i v lavinách žhavých plynů a sopečného materiálu (tzv. pyroklastické proudy), které se mohou řítit po svazích sopky rychlostí až 700 km/h.
Co hrozí při velkém výbuchu?
V případě silné erupce, podobné těm, které sopka zažila ve středověku nebo v roce 2000, hrozí několik typů nebezpečí:
- Pyroklastické proudy – žhavé proudy plynů, popela a úlomků hornin, které mohou během minut zničit vše v širokém okolí.
- Lahary (bahenní proudy) – když se sopečný materiál smíchá s vodou (například z tajícího sněhu), vznikají proudy schopné zasypat města desítky kilometrů daleko.
- Popelové spady – znečištění ovzduší a ohrožení letecké dopravy, problém s dýcháním, kontaminace vody a škody na zemědělství.
- Evakuace – při větší erupci by bylo třeba evakuovat statisíce až miliony lidí, což je logisticky extrémně náročné a riskantní.
Jaká je šance na výbuch?
Mexický Národní úřad pro prevenci katastrof (CENAPRED) dlouhodobě sleduje Popocatépetl pomocí seismografů, termálních kamer, satelitů i chemické analýzy plynů. Podle jejich údajů je sopka momentálně v tzv. fázi žlutého stupně varování, což znamená zvýšenou aktivitu s možností menších výbuchů, výronů popela a menších lávových proudů. Přímá šance na masivní erupci v řádu týdnů je poměrně nízká, ale dlouhodobé modely ukazují, že Popocatépetl je potenciálně na prahu větší události v horizontu několika let.
Co by znamenala silná erupce?
Výbuch srovnatelný s velkými historickými erupcemi by měl dramatické dopady. Popel by mohl zasáhnout i hlavní město, což by paralyzovalo dopravu, znehodnotilo vodní zdroje a vyvolalo masovou paniku. Letecký provoz nad Mexikem by byl na dny až týdny ochromen. Evakuace by musela probíhat ve velmi krátkém čase a záchranné složky by čelily extrémnímu tlaku. Škody na infrastruktuře a ekonomice by mohly dosáhnout miliard dolarů. Z hlediska klimatu by mohlo dojít k dočasnému ochlazení atmosféry, pokud by se do stratosféry dostalo větší množství sopečného prachu a oxidu siřičitého.
Popocatépetl je učebnicovým příkladem toho, jak krásná a majestátní příroda může být zároveň smrtelně nebezpečná. Přestože momentálně neohrožuje bezprostředně miliony obyvatel Mexika, její historie i současná aktivita dokazují, že nelze podceňovat sílu přírody. Vědecké sledování a včasné varovné systémy dnes poskytují důležité nástroje k minimalizaci ztrát, ale v případě velké erupce budou rozhodovat i rychlost reakce úřadů, připravenost obyvatel a mezinárodní spolupráce. Sopka Popocatépetl zatím jen dýchá a varuje, že její čas může přijít.
