Článek
Fialova vláda si sice připsala snížení schodku státního rozpočtu o 90 miliard korun oproti roku 2021, ale k tomuto výsledku se dostala především zvýšením daní, a to i přes své předvolební sliby, že daně zvyšovat nebude. Premiér Petr Fiala dokonce v říjnu 2022 v televizi kategoricky prohlásil: „Nebudeme zvyšovat daně. Tečka.“
Daňové změny a jejich dopady
Přesto se na začátku roku 2024 stal účinným konsolidační balíček, který výrazně zasáhl do peněženek obyvatel i firem. Mezi hlavní změny patřilo:
* Zavedení platby zaměstnanců za nemocenské pojištění ve výši 0,6 % hrubé mzdy.
* Zrušení školkovného a některých dalších daňových slev.
* Zvýšení daně z nemovitosti, korporátní daně a odvodů pro živnostníky.
V důsledku těchto opatření se daňová kvóta (podíl daní na HDP) zvýšila z 32,7 % v roce 2021 na nynějších 33,1 %. Celkové daňové příjmy státu (bez sociálního pojištění) vzrostly z jednoho bilionu korun v roce 2021 na 1,42 bilionu korun loni, a to i přesto, že ekonomika rostla pomaleji (3,3 % v roce 2021 oproti 1 % loni).
Dopady na nízkopříjmové skupiny a celkové zdanění
Ekonom Jakub Komárek upozorňuje, že ačkoliv celková míra zdanění v Česku zůstává oproti sousedním zemím nižší, nejvíce pociťují zvýšení daní nízkopříjmoví zaměstnanci. Naopak, systém stále obsahuje neefektivní daňové výjimky (např. pro víno, některé živnostníky nebo kapitálové příjmy).
Zvýšení daně z nemovitosti přineslo obcím loni navíc 23,1 miliardy korun (o 85,6 % více), převážně díky zvýšení základního koeficientu o 80 %. Zvýšení daně z příjmu právnických osob z 19 na 21 % by mělo státnímu rozpočtu letos přinést dalších 22 miliard. Zaměstnanci přispěli do rozpočtu platbami nemocenského pojištění už loni zhruba 12 miliardami a živnostníci pak jednotkami miliard navíc díky vyšším odvodům na sociální pojištění.
Ekonomové se shodují, že Fialova vláda většině lidí vzala to, co jim stát dříve nechal snížením daně z příjmů, a to buď zvýšením jiných daní, nebo zrušením či seškrtáním některých podpor a slev. Zdanění zaměstnanecké práce se od roku 2021 skutečně zvyšuje, a to především kvůli zastarávání slevy na poplatníka, kterou vláda navzdory svému slibu odmítla valorizovat, což se projevuje hlavně na nízkopříjmových skupinách.
