Česko čelí invazi klíšťat. Riziko nákazy dál roste napříč Evropou

S příchodem teplého a vlhkého počasí vstupuje Česká republika do období nejvyšší aktivity klíšťat. Právě květen je z epidemiologického hlediska nejrizikovějším měsícem roku, kdy výrazně roste pravděpodobnost napadení klíštětem i přenosu závažných infekčních onemocnění.

Česká republika se dlouhodobě řadí mezi evropské státy s nejvyšším výskytem klíšťové encefalitidy. Situace je natolik vážná, že některé mimoevropské země doporučují turistům cestujícím do střední Evropy preventivní očkování ještě před příjezdem.

Přestože povědomí o rizicích roste a zájem o vakcinaci dosahuje rekordních hodnot, počet případů klíšťové encefalitidy i lymeské boreliózy zůstává vysoký. Odborníci upozorňují, že veřejnost stále podceňuje nejen samotné nebezpečí, ale i význam správné prevence.

Představa, že klíště člověk chytí výhradně v hlubokém lese nebo vysoké trávě, dnes neodpovídá realitě. Moderní epidemiologické studie potvrzují, že klíšťata jsou běžnou součástí městského prostředí a objevují se i v parcích, zahradách, na sídlištích nebo v nízkém trávníku v okolí domů.

Riziko zvyšuje několik faktorů:

Klíšťata se navíc mohou do domácností dostávat prostřednictvím domácích mazlíčků. Psi a kočky představují významný transportní mechanismus, který umožňuje šíření parazitů i do prostředí, kde by je lidé běžně neočekávali.

Výsledkem je situace, kdy se kontakt s klíštětem stává prakticky každodenním rizikem.

Klíšťata jsou mimořádně citlivá na klimatické podmínky. Pro svou aktivitu vyžadují stabilní kombinaci teploty a vlhkosti.

Nejlépe prosperují v prostředí, kde:

Právě proto se nejčastěji vyskytují v:

Vrchol aktivity přichází typicky na jaře a následně v mírnější podobě také na podzim.

Současné klimatické změny přitom vytvářejí pro šíření klíšťat stále příznivější podmínky. Delší vegetační sezona a vyšší průměrné teploty umožňují jejich výskyt i ve vyšších nadmořských výškách a severnějších oblastech Evropy.

Významnou roli v prevenci dnes hraje předpověď aktivity klíšťat, kterou pravidelně zveřejňuje Český hydrometeorologický ústav ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem.

Takzvaný klíšťový radar vychází z:

Systém dokáže s předstihem odhadnout míru rizika v jednotlivých regionech republiky. Odborníci tak mohou veřejnost upozornit na období zvýšeného nebezpečí ještě před samotným nárůstem počtu nakažených.

Předpovědi se aktualizují denně a slouží jako důležitý nástroj veřejného zdravotnictví.

Klíšťová encefalitida patří mezi nejzávažnější infekce přenášené klíšťaty. Česká republika dlouhodobě vykazuje jeden z nejvyšších počtů případů v Evropě.

Historicky byla první evropská ohniska této nemoci identifikována právě v jižních Čechách a sousedním Bavorsku. Postupem času se infekce rozšířila do velké části Evropy.

Dnes se klíšťová encefalitida vyskytuje:

Česká republika však zůstává jednou z nejpostiženějších oblastí. Podle epidemiologických dat se zde léčí přibližně třetina všech evropských případů.

V přepočtu na počet obyvatel patří Česká republika mezi nejrizikovější země světa.

Klíšťová encefalitida není běžné horečnaté onemocnění. Virus napadá centrální nervovou soustavu a může způsobit závažné neurologické komplikace.

Mezi nejčastější následky patří:

Závažnost průběhu navíc výrazně roste s věkem pacienta.

Alarmující je i skutečnost, že přibližně třetina nakažených si vůbec neuvědomuje, že byla přisáta klíštětem. Diagnóza tak často přichází až ve chvíli, kdy se rozvinou neurologické příznaky.

Přestože zájem o očkování v posledních letech výrazně vzrostl, odborníci upozorňují na zásadní problém. Velká část populace sice absolvovala první dávku vakcíny, ale nedokončila celé očkovací schéma.

To znamená, že:

Podle odborníků je plně chráněna pouze menší část obyvatel.

Právě nedokončená vakcinace představuje jeden z hlavních důvodů, proč počet případů neklesá navzdory rekordnímu zájmu o očkování.

Dalším zásadním problémem je lymeská borelióza. Na rozdíl od encefalitidy proti ní dosud neexistuje běžně dostupné očkování.

Nemoc může způsobovat:

Prevence je proto založena především na:

Ani repelenty však neposkytují stoprocentní ochranu.

Odborníci zároveň upozorňují, že klimatická změna vytváří pro šíření klíšťat stále vhodnější podmínky.

Dochází k:

Riziko tak již není omezeno pouze na tradiční ohniska v jižních Čechách nebo na Vysočině.

Česká republika se dlouhodobě nachází mezi nejrizikovějšími oblastmi Evropy z hlediska výskytu klíšťové encefalitidy. Kombinace klimatických změn, vysoké aktivity klíšťat a nedostatečné reálné proočkovanosti vytváří situaci, kterou epidemiologové označují za vážný veřejnozdravotní problém.

Klíšťata se navíc stále více přesouvají i do městského prostředí a kontakt s nimi se stává běžnou součástí života milionů lidí. Přestože moderní biometeorologické modely umožňují poměrně přesně předvídat období zvýšeného rizika, konečná odpovědnost za prevenci zůstává na samotné veřejnosti.

Význam očkování, pravidelné kontroly těla a důsledné ochrany při pobytu venku bude v následujících letech dále narůstat. Bez výraznější změny preventivního chování totiž nelze očekávat, že počet případů závažných infekcí přenášených klíšťaty začne klesat.