Článek
Planeta rudé barvy přitahuje pozornost nejen svou vzdáleností a záhadností, ale i možností stát se druhým domovem lidstva. Přestože zatím žádný člověk na Mars nevkročil, první pilotované mise se plánují na konec 30. let 21. století. Odhady se různí, ale většina odborníků se shoduje, že první kolonisté by mohli Mars osídlit během následujících 30 až 50 let – pokud překonáme obrovské technologické i biologické výzvy.
Mars je nehostinný svět. Teploty zde kolísají od mrazivých -140 °C v noci až po maximálně 20 °C během dne v rovníkových oblastech. Atmosféra je velmi řídká a tvořená z 95 % oxidem uhličitým. Nedostatek kyslíku, radiace z kosmu a nulový tlak znamenají, že člověk zde nemůže přežít bez ochrany. Mars navíc nemá magnetické pole ani hustou atmosféru, která by chránila povrch před slunečním zářením, což představuje zásadní zdravotní riziko.
První lidé, kteří na Mars přistanou, budou pravděpodobně žít ve speciálně navržených obytných modulech, které budou odolné vůči radiaci a tlakově utěsněné. Tyto moduly mohou být buď přivezeny ze Země, nebo částečně postaveny z materiálu, který poskytne samotný Mars, například z regolitu – marsovské horniny. Vědci zkoumají technologie 3D tisku stavebních prvků přímo z místních surovin, což by výrazně snížilo náklady a logistickou náročnost.
Aby bylo možné na Marsu dlouhodobě žít, bude třeba vyřešit celou řadu praktických problémů. Lidé si budou muset vyrábět kyslík, například elektrolytickým rozkladem oxidu uhličitého, což už testuje přístroj MOXIE na sondě Perseverance. Voda může být získávána z podpovrchového ledu, který se nachází v některých oblastech planety. Potraviny se budou pravděpodobně pěstovat v hydroponických nebo aeroponických farmách ve sklenících s umělým osvětlením a kontrolovanou atmosférou.
Zásadní otázkou zůstává i lidské zdraví. Pobyt v mikrogravitaci nebo nízké gravitaci Marsu (zhruba 38 % pozemské) ovlivňuje kosti, svaly, srdce i mozek. Lidé zde budou muset pravidelně cvičit, aby si zachovali tělesné funkce. Dále bude nutné řešit psychologické dopady izolace, uzavřenosti a ztráty kontaktu se Zemí, která může být kvůli vzdálenosti (55 až 400 milionů km) zpožděna až o 20 minut v jedné komunikaci.
Nejdříve půjde o krátkodobé mise trvající několik měsíců, poté o výstavbu základních osad s několika desítkami obyvatel. Bude nutné vybudovat energetické systémy – například solární nebo jaderné – a systémy recyklace vzduchu, vody a odpadů. Kolonisté budou muset být soběstační, protože jakákoli pomoc ze Země bude trvat měsíce.
Dlouhodobý pobyt na Marsu se však neobejde bez technologické podpory a vzájemné spolupráce států i soukromého sektoru. NASA, ESA, SpaceX, Čína i Indie už chystají své plány. Elon Musk tvrdí, že první lidé odletí s lodí Starship ještě do roku 2030, ale realistické scénáře počítají spíš s přelomem století, kdy by na Marsu mohlo žít několik stovek lidí.
Osídlení Marsu bude jeden z největších milníků v dějinách civilizace. Přinese nové vědecké objevy, technologický pokrok a možná i přehodnocení toho, co to znamená být člověkem. Ale především – ukáže, že jsme schopni překročit hranice své planety a vydat se ke hvězdám. Mars není přívětivý, ale nikdy nebyl blíž než teď.
Zeptat se služby ChatGPT
