Článek
Mozek neustále produkuje drobné elektrické impulzy, které odrážejí činnost jeho nervových buněk. EEG je dokáže snímat z povrchu hlavy a převádět je do grafické podoby, tzv. elektroencefalogramu neboli EEG křivky.
Co se děje při EEG vyšetření?
Samotné vyšetření je poměrně jednoduché a trvá obvykle 20 až 40 minut, v některých případech i déle, pokud se provádí například spánkový záznam.
- Příprava: Před vyšetřením je důležité mít čisté vlasy, bez gelu, laku nebo jiných stylingových přípravků, aby se zajistil dobrý kontakt elektrod s pokožkou hlavy. Není nutné omezovat stravu ani vysazovat pravidelně užívané léky (o všech lécích je ale nutné informovat lékaře, protože některé mohou ovlivnit záznam).
- Připevnění elektrod: Zdravotní sestra nebo laborantka vám na hlavu nasadí speciální čepici, do které jsou zabudovány elektrody, nebo jednotlivé elektrody připevní na povrch hlavy. Pod elektrody se nanese vodivý gel, který zlepšuje přenos elektrických signálů. Připevnění není bolestivé, ale pro někoho může být nepříjemné kvůli pocitu "čepice" nebo gelu ve vlasech.
- Samotný záznam: Pacient leží nebo sedí v klidné poloze s zavřenýma očima. Během vyšetření může být vyzván k plnění jednoduchých pokynů, jako je otevření a zavření očí, nebo hluboké dýchání (tzv. hyperventilace). V některých případech se provádí také fotostimulace, kdy na pacienta bliká světlo s různou frekvencí. Tyto aktivační metody mají za cíl vyprovokovat případné abnormální mozkové aktivity, které by se v klidovém stavu nemusely projevit.
- Vyhodnocení: Přístroj zaznamenává elektrické potenciály a zobrazuje je na monitoru jako vlny. Neurolog pak záznam vyhodnotí a hledá jakékoli odchylky od normálního průběhu, jako jsou například specifické výboje.
Kdy se EEG vyšetření provádí?
EEG je důležitým diagnostickým nástrojem pro celou řadu neurologických onemocnění a stavů. Mezi nejčastější indikace patří:
- Epilepsie a jiné záchvatové stavy: EEG je klíčové pro diagnostiku epilepsie, pomáhá určit typ záchvatů a lokalizovat oblast mozku, ze které záchvaty vycházejí. Je také důležité pro monitorování účinnosti léčby.
- Poruchy vědomí: Při ztrátách vědomí nebo kolapsových stavech pomáhá EEG zjistit jejich příčinu.
- Poruchy spánku: Může pomoci při diagnostice různých spánkových poruch.
- Úrazy hlavy a otřesy mozku: Po úrazech hlavy nebo mozkových operacích se EEG používá k posouzení poškození mozkové aktivity.
- Záněty mozku (encefalitida) a mozkové příhody: Může odhalit změny v elektrické aktivitě mozku související s těmito stavy.
- Nádory mozku: Pomáhá posoudit lokální postižení mozku.
- Bolesti hlavy a migrény: V některých případech může EEG pomoci odlišit migrénu od jiných neurologických příhod.
- Neurodegenerativní onemocnění: Jako součást komplexního vyšetření.
- Diagnostika mozkové smrti: V kritických případech se EEG používá k potvrzení mozkové smrti.
Je důležité si uvědomit, že EEG záznam odráží aktuální elektrickou aktivitu mozku, která se může měnit v závislosti na mnoha faktorech (např. spánek, bdělost, užívání léků, celkový zdravotní stav). I proto je interpretace výsledků vždy na neurologovi, který je posuzuje v kontextu klinického stavu pacienta a dalších vyšetření. Samotný abnormální nález na EEG nemusí vždy znamenat vážné onemocnění, stejně jako normální EEG nevylučuje všechny neurologické problémy.
Celkově je EEG vyšetření bezpečnou a cennou metodou, která poskytuje důležité informace o fungování našeho nejdůležitějšího orgánu – mozku.
