Článek
Cílem této ambiciózní iniciativy, sídlící v Londýnské škole ekonomie a politických věd (LSE) a startující koncem září, je hlubší porozumění vědomí zvířat, jejich vzájemné komunikaci a především etickému využití AI v péči o ně. Tento projekt za čtyři miliony liber (přes 114 milionů Kč) by mohl navždy změnit náš vztah k živočišné říši.
Zvířecí mysl pod drobnohledem AI
Představte si, že byste jednou mohli skutečně porozumět, co si váš pes nebo kočka myslí. Toto centrum se k tomu snaží přiblížit. Jde o první vědecké pracoviště, které se bude systematicky zabývat výzkumem zvířecího vědomí. Vědci se zaměří nejen na běžné domácí mazlíčky, ale i na evolučně vzdálenější druhy, jako jsou krabi, sépie nebo hmyz, jak uvádí The Guardian.
Projekt představuje unikátní propojení mezinárodních expertů z mnoha oborů: od neurověd, filozofie a veterinární medicíny, přes právo, evoluční biologii, srovnávací psychologii a behaviorální vědy, až po informatiku, ekonomii a samozřejmě umělou inteligenci. Tento interdisciplinární přístup je klíčový pro komplexní pochopení složitosti zvířecího světa.
Překlenutí komunikační bariéry a etické výzvy AI
Jedním z nejzajímavějších aspektů výzkumu je snaha zjistit, jak může AI pomoci překonat komunikační bariéru mezi lidmi a jejich zvířaty. Profesor a první ředitel centra, Jonathan Birch, zdůrazňuje potenciál AI posunout komunikaci na novou úroveň. „Lidé mají rádi, když jejich domácí mazlíčci vykazují lidské vlastnosti. S nástupem umělé inteligence se možnosti komunikace mezi lidmi a zvířaty posunou na zcela novou úroveň,“ uvedl.
Birch však zároveň varuje před potenciálními riziky. „Umělá inteligence však často generuje vymyšlené odpovědi, které se uživateli líbí, místo aby byly zakotveny v objektivní realitě. To by mohlo způsobit katastrofu, kdyby se to aplikovalo na welfare domácích zvířat,“ dodal. Příkladem může být separační úzkost mazlíčků; futuristické aplikace založené na velkých jazykových modelech by sice mohly majitelům poskytnout falešné ujištění, ale v konečném důsledku by mohly zvířeti spíše uškodit, protože by sdělily to, co chce majitel slyšet, nikoliv skutečné potřeby zvířete.
Proto je naléhavě potřeba vytvořit etické rámce a regulace pro odpovědné používání AI ve vztahu ke zvířatům. „V současné době v této oblasti zcela chybí regulace. Centrum chce vypracovat etické směrnice, které budou uznávány na celém světě,“ vysvětlil Birch, jehož práce již dříve vedla k rozšíření zákona o welfare zvířat na hlavonožce a desetinožce korýše.
AI, zvířecí svět a širší dopady
Centrum bude aktivně spolupracovat s nevládními organizacemi na přípravě pokynů, výzkumu a kodexů praxe, které mohou být prosazovány celosvětově. Jeff Sebo, ředitel Centra pro ochranu životního prostředí, zdůrazňuje, že schopnost zvířat vnímat své prostředí, jejich životní pohoda, vliv AI na zvířecí svět a veřejné mínění o zvířatech patří mezi nejdůležitější, a přesto často přehlížené otázky současnosti.
„Sdílíme svět s miliony druhy zvířat a ovlivňujeme je, ať se nám to líbí, nebo ne. Proto je důležité, abychom se otázkami ohledně jejich dobrých životních podmínek nebo účinků umělé inteligence na jejich svět zabývali víc do hloubky,“ podotkl Sebo. Profesor Kristof Dhont, jeden ze správců centra, dodává: „Jednou z nejnaléhavějších behaviorálních výzev naší doby je, jak překonat propast mezi tím, co si lidé o zvířatech myslí, a tím, jak se k nim skutečně chovají.“
Kromě zvířat se zařízení zaměří i na otázky lidského vědomí (např. jeho obnovení po mrtvici) a vliv AI na automatizované zemědělství, což naznačuje široký záběr a dalekosáhlý dopad nového centra. Otevření tohoto výzkumného centra představuje významný krok k hlubšímu pochopení a etičtějšímu soužití s našimi zvířecími společníky a celým živočišným světem.
