Článek
Přesto se tehdy v Praze pohyboval mladistvý pachatel, který brutálně napadal ženy a dívky.
Průběh útoků
V roce 1985 došlo na území Prahy k sérii útoků, které měly společné znaky:
napadení probíhala převážně večer nebo v noci, oběťmi byly ženy a dívky různého věku a pachatel útočil velmi násilně. Některé oběti znásilnil, jiné zabil. Brutalita činů byla mimořádná a šokující i pro zkušené kriminalisty.
Veřejnost o případech oficiálně téměř nevěděla. Režim se snažil zabránit panice a informace byly přísně kontrolovány. Přesto se mezi lidmi šířily fámy o „neznámém útočníkovi“, který ohrožuje ženy v hlavním městě.
Vyšetřování a zadržení pachatele
Vyšetřování vedla pražská kriminálka pod dohledem Státní bezpečnosti. Jedním z klíčových vyšetřovatelů byl kriminalista Jiří Markovič, známý svým důrazem na psychologii pachatele.
Zlom přišel díky výpovědím svědků a pečlivé analýze stop. V listopadu 1985 byl zadržen tehdy patnáctiletý Jiří Straka, což bylo pro vyšetřovatele šokující. Pachatel byl nezletilý, nenápadný, bez výrazné kriminální minulosti a působil dojmem běžného dospívajícího chlapce.
Po zadržení se Straka ke svým činům doznal. Vyšlo najevo, že jednal s extrémní brutalitou, bez empatie a s jasnými sexuálně motivovanými sklony. Jeho nízký věk výrazně zkomplikoval další postup orgánů činných v trestním řízení.
Trest a další osud
Protože byl Jiří Straka v době spáchání činů mladistvý, nemohl být odsouzen k výjimečnému trestu ani k trestu smrti, který tehdy v Československu ještě existoval. Byl odsouzen k maximálnímu možnému trestu pro mladistvé – 10 letům odnětí svobody.
Po odpykání trestu byl propuštěn a jeho další osud zůstal veřejnosti zcela skrytý. Stát i média jeho identitu chránily, aby nedošlo k porušení zákona. Dodnes se jedná o jednu z nejkontroverznějších kapitol české kriminalistiky, zejména kvůli otázce, zda byl trest přiměřený závažnosti činů.
Význam případu
Případ Jiřího Straky ukázal několik zásadních problémů tehdejší společnosti:
- nepřipravenost systému na extrémně násilné mladistvé pachatele,
- snahu režimu utajovat závažné kriminální události,
- limity trestního práva při ochraně obětí.
Zároveň se stal důležitým mezníkem pro českou kriminalistiku a psychologii pachatelů. I proto se k němu veřejnost vrací dodnes — nejen prostřednictvím odborných textů, ale i díky televizní minisérii Metoda Markovič: Straka, která případ znovu otevřela pro současnou generaci.
