Článek
Vdechování prachu, smogu, oxidu dusíku nebo jemných polétavých částic má na lidské zdraví dopad, který je často přirovnáván k účinkům lehkého kouření. I když už mnoho lidí cigarety zcela odvrhlo, paradoxně se jejich těla stále chovají, jako by si denně několik cigaret zapálili. Rozdíl je jen v tom, že tentokrát za to nemohou jejich zvyky, ale prostředí, ve kterém žijí.
Studie potvrzují, že dlouhodobé vystavení špatnému ovzduší zvyšuje riziko srdečních onemocnění, mrtvice, rakoviny plic i chronických zánětů dýchacích cest. V místech s vysokou koncentrací znečišťujících látek dýchají obyvatelé vzduch, který je toxický a dráždí sliznice i plicní tkáně. Lékaři upozorňují, že život v některých průmyslových aglomeracích nebo hustě zalidněných centrech velkoměst může mít podobné zdravotní následky jako kouření pěti až deseti cigaret denně.
Největší nebezpečí představují jemné částice známé jako PM2.5. Tyto mikroskopické částečky pronikají hluboko do plic, dostávají se do krevního oběhu a mohou negativně ovlivnit i mozkové funkce. Jejich přítomnost ve vzduchu je téměř neviditelná a právě proto tolik zrádná. Zatímco dříve se lidé obávali kouřových komínů, dnes dýchají škodliviny produkované dopravou, starými topnými systémy a průmyslovou výrobou.
Ve městech, kde je ovzduší trvale špatné, roste počet případů astmatu u dětí, vyšší je i výskyt alergií, kašle, dušnosti a únavy. Pro seniory a osoby s oslabenou imunitou může být každodenní pobyt venku zdravotním rizikem. Znečištěné ovzduší navíc zhoršuje psychickou pohodu, kvalitu spánku a celkovou výkonnost organismu. Vědci dokonce našli souvislost mezi dlouhodobým pobytem ve znečištěném prostředí a výskytem depresí či neurodegenerativních onemocnění.
Přestože automobilový provoz, emise továren a používání fosilních paliv zatím přetrvávají, rostoucí povědomí o škodlivosti ovzduší nutí města zavádět nové strategie. Někde se investuje do hromadné dopravy a zelených zón, jinde se zakazují auta ve vybraných čtvrtích nebo se podporuje cyklodoprava. Ani to však nestačí, pokud lidé dál přehlížejí, co vlastně každý den dýchají.
Pobyt v přírodě, použití čističek vzduchu a omezení pohybu v době inverzí mohou alespoň částečně snížit dopad znečištění na zdraví. I tak je ale potřeba si přiznat, že život v některých městech se zdravotními riziky skutečně srovnává s tím, jako bychom si denně zapalovali cigaretu. Možná už nekouříme dobrovolně, ale i tak se naše plíce dusí.
