Článek
Tento horský masiv na jihozápadě země tvoří rozsáhlý komplex hlubokých lesů, rašelinišť, ledovcových jezer a divokých říček. Šumava je často nazývána „zelenou střechou Evropy“ a její lesy patří mezi nejrozsáhlejší souvislé zalesněné území ve střední Evropě. V roce 1991 zde byl vyhlášen Národní park Šumava, který chrání unikátní biotopy a vzácné druhy rostlin a živočichů.
Lesní porosty jsou tvořeny převážně smrky, jedlemi a buky, ve vyšších polohách se přirozeně vyskytuje horský smrk a kleč. V minulosti však došlo k rozsáhlé výsadbě nepůvodního smrku ztepilého, který je méně odolný vůči větru a škůdcům, což se v posledních desetiletích projevilo masivním šířením kůrovce. Tento drobný brouk napadal oslabené stromy, a vznikly tak rozsáhlé holiny, které veřejnost často vnímá jako katastrofu. Ve skutečnosti však jde o přirozený proces obnovy lesa, kdy po rozpadu monokultur nastupuje mladý, pestřejší a stabilnější les.
Šumavský les je mimořádně důležitý i pro zachování vody v krajině. Rozsáhlé rašeliniště a horské louky fungují jako přirozené rezervoáry, které zadržují srážky a regulují odtok vody. Pramení zde řada významných řek, jako je Vltava, Otava nebo Úhlava. Lesy také přispívají ke stabilizaci klimatu, filtrují vzduch a chrání půdu před erozí. Pro člověka pak mají i velký význam rekreační a estetický – nabízí klid, prostor pro toulky i místo k načerpání energie.
V šumavských lesích žije mnoho chráněných druhů zvířat. K nejznámějším patří rys ostrovid, který se po desetiletích vrátil do přírody a dnes zde má jednu z největších populací ve střední Evropě. V lesích lze spatřit i jeleny, divoká prasata, lišky, černé čápy nebo tetřeva hlušce. Díky přísné ochraně se v některých částech parku nezasahuje do přírodních procesů vůbec – příroda zde zcela volně určuje svůj vývoj.
Pro návštěvníky nabízí šumavské lesy nepřeberné možnosti. Turistické trasy, cyklostezky i běžecké tratě vedou hlubokými hvozdy, kolem říček a přes dřevěné chodníčky u rašelinišť. Významná místa jako Boubínský prales, Modravské pláně, Tříjezerní slať nebo pramen Vltavy lákají tisíce milovníků přírody. Přesto se klade důraz na šetrný turismus, aby byla křehká rovnováha mezi člověkem a přírodou zachována.
Šumavské lesy v sobě nesou historii, divokost i krásu. Pro některé jsou symbolem svobody a ticha, pro jiné výzvou k objevování. Jejich hodnota není jen ekologická, ale i duchovní – jsou zrcadlem vztahu člověka k přírodě. A právě v těchto tichých, mechových katedrálách si člověk uvědomí, že není pánem světa, ale jeho součástí.
