Článek
I když se setkání s ní stává čím dál vzácnějším zážitkem, je dobré vědět, kde se s ní můžete potkat, jak ji poznat a co dělat v případě uštknutí.
Kde se zmije v ČR vyskytuje?
Zmije obecná se v Česku vyskytuje místně a její populace klesají, což ji řadí mezi kriticky ohrožené druhy živočichů. To znamená, že je přísně chráněná zákonem a jakýkoliv zásah do jejího života nebo prostředí je nepřípustný.
Dříve se zmije vyskytovala na vhodných stanovištích na většině území ČR, dnes se její výskyt posunul spíše do podhorských a horských oblastí. Vyhýbá se nížinám a suchým oblastem. Nejčastěji ji potkáte v nadmořských výškách od 400 do 1200 metrů nad mořem, ale vzácně se může objevit i níže, například kolem Děčína.
Preferuje vlhká, ale osluněná místa, jako jsou:
- Paseky a okraje lesů
- Vřesoviště a rašeliniště
- Kamenité stráně, louky v blízkosti potoků
- Hromady kamení nebo klád, pařezy, které jí poskytují úkryt a místa k vyhřívání.
- Občas se objeví i na ruderálech, železničních náspech nebo v okolí rybníků.
Zmije jsou nejaktivnější od března/dubna, kdy teploty dosáhnou kolem 12 °C, až do října, kdy se opět uchylují k zimnímu spánku. Samci opouštějí zimoviště dříve než samice s mláďaty.
Jak zmiji poznat a odlišit od užovky?
Lidé si zmiji často pletou s nejedovatou užovkou hladkou, která je jí podobná zbarvením. Existují však spolehlivé rozlišovací znaky:
- Zorničky: Nejspolehlivější znak, který ale vyžaduje bližší pohled (což nedoporučujeme!): Zmije má štěrbinovitou svislou zorničku (jako kočka), zatímco užovky mají kulatou zorničku.
- Klikatá čára na hřbetě: Většina zmijí má na hřbetě výraznou tmavou klikatou čáru (tzv. "cik-cak" vzor). Nicméně je důležité vědět, že zmije mohou mít velmi variabilní zbarvení – od světle popelavé přes hnědou, červenavou až po zcela černé jedince (tzv. melanici), u kterých klikatá čára zaniká. Některé užovky navíc mohou mít skvrnky, které se při pohybu mohou slévat do pruhu.
- Tvar hlavy: Často se traduje, že zmije má trojúhelníkovou hlavu a užovka kulatou. To však není spolehlivé, protože některé užovky dokáží hlavu rozšířit do trojúhelníku v obranné pozici.
- Velikost: Zmije je poměrně malý had, dorůstá obvykle 50-60 cm, výjimečně až 85 cm. Větší užovky (např. užovka obojková) mohou být výrazně delší.
- Půlměsíčné skvrny za hlavou: Užovka obojková má typické dvě světlé půlměsíčné skvrny za hlavou, které zmije nikdy nemá.
Nejdůležitější pravidlo: Pokud si nejste jisti, jakého hada jste potkali, udržujte od něj bezpečný odstup a nedotýkejte se ho! Hadi nekoušou, pokud se necítí ohroženi.
Jaké jsou následky uštknutí a první pomoc?
Zmije kousne člověka pouze v sebeobraně, typicky pokud na ni šlápnete, sáhnete do míst, kde se skrývá, nebo ji budete pronásledovat. Uštknutí zmijí není v České republice obvykle smrtelné pro dospělého člověka, avšak je třeba jej vždy brát vážně a vyhledat lékařskou pomoc. Za posledních 30 let nebylo v ČR zaznamenáno žádné úmrtí na uštknutí zmijí obecnou. Asi ve čtvrtině případů se jedná o tzv. suché kousnutí, kdy zmije jed vůbec nevypustí.
Příznaky uštknutí (pokud je jed vypuštěn):
- V místě uštknutí: Typicky dvě malé ranky od zubů. Objeví se otok, bolestivost, zarudnutí a později modřiny. Maximum účinku nastupuje za 48–72 hodin (zduřelé lymfatické uzliny).
- Celkové příznaky (vzácněji): Nevolnost, zvracení, zrychlený tep, pokles krevního tlaku, závratě.
- Alergická reakce: Největší riziko představuje alergická reakce na zmijí jed, která může být podobná reakci na bodnutí včelou či vosou a může vést až k anafylaktickému šoku. Lidé alergičtí na jed blanokřídlého hmyzu by měli být obzvláště opatrní.
První pomoc při uštknutí zmijí:
- Zachovejte klid! Panika a pohyb zvyšují šíření jedu.
- Omezte pohyb: Postiženou končetinu znehybněte (ideálně fixujte k tělu, např. volnější bandáží) a udržujte ji pod úrovní srdce, pokud je to možné.
- Vyhledejte lékařskou pomoc: Okamžitě volejte záchrannou službu (155) nebo co nejrychleji zajistěte transport do nejbližšího zdravotnického zařízení.
- Nic s ránou nedělejte! Ránu NEROZŘEZÁVEJTE, NESAŠKRCUJTE, NEVYSAJTE jed, NEVYPALUJTE, NENANÁŠEJTE mastičky, ani ji NENANÍŘEJTE ledem (chlazení pouze mírným obkladem na otok je možné, ale ne extrémně). Tyto postupy mohou uškodit více než jed samotný.
- Sledujte postiženého: Zejména u dětí, starších osob a osob s alergiemi je nutné sledovat, zda nedochází k rychlému zhoršení stavu nebo alergické reakci.
Zmije obecná je fascinující součástí naší přírody a důležitým článkem ekosystému, živící se především hlodavci a ještěrkami. Respekt k tomuto chráněnému živočichovi a znalost základních pravidel chování v přírodě jsou klíčové pro bezpečné soužití s ní.
