Článek
Domácí mazlíčci často představují plnohodnotné členy rodiny, pro mnohé dokonce jediné. Jejich bezmezná a bezpodmínečná láska k nám vytváří mimořádně silné pouto. Není proto divu, že jejich odchod vyvolává pocity srovnatelné se ztrátou milovaného člověka, a proces truchlení má své specifické fáze.
Mazlíčci jako součást života
Více než polovina světové populace sdílí svůj domov s alespoň jedním domácím mazlíčkem. Pro mnoho lidí, zejména v případě koček a psů, se tito zvířecí společníci stávají milovanými rodinnými příslušníky. Poskytují nám citovou podporu, útěchu a nekonečnou lásku, která je často čistší a jednodušší než lidské vztahy.
Výzkumy opakovaně dokazují, že majitelé vnímají své mazlíčky jako zdroj bezpodmínečné lásky a stálé společníky. Přibývá lidí, kteří se s hrdostí označují jako „kočičí máma/táta“ nebo „psí máma/táta“, protože své mazlíčky považují za svá „miminka“, nejlepší kamarády a nejvěrnější důvěrníky.
Neúprosná realita kratšího života
Život domácích mazlíčků je bohužel kratší než ten náš. To znamená, že dříve či později se jejich majitelé musí vyrovnat s bolestivou ztrátou.
Prožívání ztráty mazlíčka
Smrt domácího mazlíčka je pro mnohé stejně trýznivá jako ztráta lidského blízkého. Odborné studie tuto skutečnost potvrzují a mohou pomoci každému, kdo takovou zkušenost má, prožívá ji, nebo ji v budoucnu prožít může, lépe se s ní vyrovnat. Uvědomění si, že prožívané pocity jsou přirozené a že v tom člověk není sám, je klíčové.
Nejsilnější pouto si obvykle vytváříme s kočkami a psy, ale průzkumy zmiňují i králíky, papoušky, koně nebo zachráněná divoká zvířata, která by v přírodě nepřežila.
Čtyři fáze truchlení po ztrátě mazlíčka
Truchlení po ztrátě mazlíčka se projevuje podobně jako truchlení po člověku a má čtyři hlavní fáze:
* Zármutek nad ztrátou milované bytosti:
Odborníci rozlišují čtyři dimenze zármutku: emocionální, kognitivní, behaviorální a fyzickou. Reakce jsou intenzivní a podobné těm, které provází ztrátu blízké osoby. Může jít o pocity úzkosti, osamělosti, prázdnoty, beznaděje, pocitu, že život nemá smysl, nebo potíže se soustředěním.
* Zvládání ztráty domácího mazlíčka:
Existují dvě hlavní cesty, jak se se ztrátou blízké bytosti vyrovnat:
* Aktivní prožívání a zpracování zármutku: To zahrnuje uctění památky mazlíčka, péči o nového mazlíčka (který připomíná zesnulého nebo se stává nástupcem a odvádí pozornost od bolesti), vzpomínání na krásné společné chvíle, vyjádření a uvolnění emocí vedoucí ke katarzi, nebo duchovní praktiky jako meditace či modlitby.
* Snaha vyhýbat se prožívání zármutku: Lidé se snaží rozptýlit (např. sledováním filmů, poslechem hudby, pohybem) nebo úmyslně potlačovat myšlenky na mazlíčka.
* Podpora rodiny a odborníků:
Podpora ze strany druhých je při zvládání ztráty klíčová a má různé formy:
* Emocionální podpora může být klasická kondolence, naslouchání nebo objetí.
* Instrumentální podpora je hmatatelná – například přítomnost někoho, kdo tráví čas s truchlícím, finanční příspěvek na adopci, nebo dokonce pořízení a darování nového mazlíčka.
* Informační podpora poskytuje praktické rady, například kde a jak adoptovat další zvíře.
Primárním zdrojem podpory jsou obvykle rodina, přátelé a partneři, sekundárním pak různé komunity lidí spojené láskou ke zvířatům.
Je důležité pamatovat, že ne každý chce o své ztrátě mluvit, a v určité chvíli je dobré s tématem přestat, aby se bolest neprožívala opakovaně. Pokud chcete někoho podpořit, nabídněte nejprve několik slov útěchy a objetí. Buďte empatičtí a snažte se vycítit, zda vaše rady dotyčný ocení, nebo ho spíše zatíží. Jednoduchá otázka může přinést jasno. Někdy truchlící vaši pomoc odmítnou, ale ocení, že vědí, že se na vás mohou později obrátit.
* Osobní růst a pomoc potřebným:
Zvládnutí velkých životních ztrát nás posiluje a přináší obrovský osobní růst. Učíme se přijímat emoce spojené se zármutkem a pracovat se smutkem a dalšími pocity.
Ztráta mazlíčka nás může vést k tomu, abychom se více zamysleli nad životními podmínkami zvířat a začali se aktivně podílet na jejich zlepšení. To může mít formu adopce opuštěných koček nebo psů, finanční podpory útulkům, dobrovolnické práce v záchranných stanicích, nebo pořádání charitativních akcí, jejichž výtěžek putuje na podporu podobných zařízení.
