Článek
Poslanecká sněmovna právě začíná schvalovat penzijní reformu. A mě fascinuje, jak málo o této klíčové změně, která se dotkne nás všech, víme.
Tak například: MPSV sice před časem zveřejnilo podrobnější čísla o tom, kdy do důchodu odejdou dnešní padesátníci. Co ale mladší ročníky? Teprve nyní z předběžné zprávy (tady o tom víc) o stavu důchodového systému a o jeho předpokládaném vývoji se můžeme dozvědět, jak na tom budou lidé, kterým je čtyřicet a více.
Konkrétně v materiálu stojí:
Pro osoby narozené po roce 1972 důchodový věk postupně poroste a pro osoby, které budou odcházet do důchodu v roce 2050, by se měl, pokud nedojde k neočekávaným změnám vývoje naděje dožití, pohybovat mezi 67 a 68 lety,“ stojí v materiálu ministerstva.
Mimochodem, jako milovník kalkulaček rovnou přikládám pár, kde si může každý vypočíst svůj odchod do důchodu:
případně tady ještě jedna a na internetu je jich fůra
Ministr MPSV Jurečka tvrdí, že penzijní systém se neobejde bez prodlužování odchodu do důchodu. Konkrétně uvedl: „Žádné jiné zázračné řešení prostě není.“ Ekonomové navíc dodávají, že prodlužování odchodu do penze je také pro politiky nejméně bolestné.
Přeložme si to do češtiny. Všichni jsme už na prodlužování odchodu do důchodu zvyklí a politiky to nebude stát zas tolik voličských hlasů.
Dosud se situace dala takto řešit. Blíží se nám ale zlom. A to je odchod do důchodu Husákových dětí. MPSV i nezávislí experti mají analýzy na to, že důchodový systém začne mít po odchodu populačně silných ročníků závažné problémy. A to jednoduše proto, že tito lidé přestanou odvádět sociální, zdravotní atd. Bude to znamenat výpadek pro státní kasu.
Šokující mi přijde především tato informace, kterou jsem si s dovolením vypůjčil ze zprávy z e15:
Například kolem roku 1975 se rodilo přes 190 tisíc dětí ročně, nyní jich přichází na svět jen necelých 90 tisíc. A přestože takzvané Husákovy děti půjdou do penze až kolem roku 2040, už nyní vykazuje systém schodky přes 70 miliard korun ročně. Tyto peníze si vláda musí půjčovat, aby mohla důchody vyplácet.
Když je řeč o zadlužení, vzpomeňme si na mimořádné valorizace posledních let. Nebo vlnu předčasných odchodů do důchodu.
Deficit narostl. A víte kdy? Ještě za ekonomického života nejsilnějších ročníků. Situace je čím dál horší a líp nebude. Pokud ano, vyveďte mě prosím z omylu, rád se tu veřejně omluvím s klidným pocitem na duši, že se dočkám důstojné penze ještě před tím, než to se mnou sekne.
Extrémně smutné je navíc to, na co upozorňuje šéf Národní rozpočtové rady (NNR) Hampl. A to, že spousta voličů nechce o těchto nepříjemných problémech ani slyšet a už vůbec se nad nimi zamyslet. Namísto toho podléhají předvolebním slibům, které ale nikdo z politiků není ochotný a schopný překlopit do reálných změn, které by situaci zlepšily.
Zkrátka a dobře. Přestože o penzijní reformě nevíme zas tak mnoho, jedno je jasné. Věk do odchodu do důchodu se bude prodlužovat. A současní čtyřicátníci budou podle propočtů pracovat cca do 69. Politici se k této hranici jistě přiblíží, protože jej mimo jiné obhajují tím, že prodlužování odchodu do důchodu jde ruku v ruce s prodlužováním délky života.
ALE!
Co na to zdravotníci? Ti varují, že průměrný věk dožití neodpovídá průměrnému dožití ve zdraví. Slovy ministra Válka: To je výzva pro zdravotníky. „Proto je nedílnou součástí důchodové reformě vytvoření Rady vlády pro veřejné zdraví,“ uvedl Válek.
A to je už opravdu úsměvné. V překladu to znamená: penze budou nižší, do důchodu odejdeme později, nejspíš budeme platit vyšší daně a až se důchodový systém přesto zbortí, odpovědnost přesuneme na zdravotníky.
Moc děkuji za světlou budoucnost!
