Článek
Stovky objektů škol, nemocnic nebo administrativních budov už postupně opravil nebo opravuje s naší pomocí a za využití metody EPC. Jeho přístupem se navíc dá inspirovat i jinde – v dalších krajích i městech.
Střední školy a školská zařízení, nemocnice, domovy seniorů a další sociální a kulturní zařízení. Všechny tyto objekty teď čeká obnova. Jen my v PKV jsme v posledních třech letech pro kraj zanalyzovali a rozplánovali práce na 27 budovách nebo areálech.
„Školy i další objekty, které jsme pro tento projekt vybrali, jsou často desítky let staré a jejich provoz neodpovídá standardům 21. století. Jejich energetická i stavební modernizace bude znamenat zlepšení jejich energetické náročnosti a stanou se příjemnějším místem pro uživatele,“ zdůvodňuje to Jan Skopeček, náměstek hejtmanky Středočeského kraje pro oblast regionálního rozvoje, územního plánování, dotací a sportu.
Úspora 6 GWh energie za rok
Pro renovaci desítek budov jsme společně vysoutěžili zhotovitele před několika týdny. Mimo to jsme měli na starost přípravu podkladů pro výběr zhotovitele a analýzu toho, kolik peněz a jaké množství energie lze uspořit. Renovace čítá výměnu zdrojů tepla nebo osvětlení, zateplení stěn, střech a stropů, úpravu vzduchotechniky, měření a regulace a řídícího systému, výměnu rozvodů a instalace obnovitelného zdroje energie, typicky fotovoltaiky a nasazení softwaru Enmon, který monitoruje energetické toky.
Rekonstruovat budovy by potřebovala každá obec. EPC může být řešení.
„Celková hodnota prací na vytipovaných objektech činí 1,5 miliardy korun. Kromě nákladů na provozy budov a emisí oxidu uhličitého kraj ušetří dohromady asi 6 GWh energie za rok, což odpovídá spotřebě 1500 rodinných dům ročně,“ uvedl Ivan Macho, obchodní ředitel PKV. Právě my jsme totiž jednou ze šesti společností v Česku, která dokáže rozsáhlé EPC projekty připravit a má na to mandát od Národní rozvojové banky.
Doporučovaná cesta
EPC znamená, že rekonstrukce objektů se financuje z úspor, které renovace přinese, majitel objektu tak částku postupně splácí. Metoda tak efektivně řeší problém, kdy instituce nebo správní jednotka na začátku nemá dostatek financí, aby práce finančně pokryla. „Například ze strany ministerstva zdravotnictví už padlo, že se jedná o preferovanou metodu, jak zrekonstruovat nemocniční areály, které jsou často v nevyhovujícím stavu. EPC jako nástroj je na trhu k dispozici asi 30 let, přesto se ho veřejná správa ostýchá používat, protože ho nemají osahaný,“ říká Ivan Macho s tím, že sám by to jenom doporučil. Výhoda PKV navíc je, že už s podobným typem projektů a třeba i jednacím řízením s uveřejněním, máme zkušenosti.
Středočeský kraj přitom šel ukázkovou cestou, jak zamezit komplikacím při realizaci prací. Nejdříve si vytipoval objekty, které by potřeboval zrenovovat, následně si zadal analýzy, aby zjistil, jak na tom ty které objekty jsou a kde se inovace energeticky nejvíc vyplatí. Když už měl soubor objektů, kde by se práce měly dělat, soutěžil jejich dodavatele po balíčcích, aby se o všechno nestarala jedna firma a nebylo to příliš velké sousto. Tím udělal maximum proto, aby všechno dobře proběhlo.
Příprava s výraznou dotací
„Celá příprava EPC projektů od analýz přes administraci veřejných zakázek až po podání žádostí o dotaci do programů zaměřených na realizaci energeticky úsporných opatření byla z 90 % hrazena Evropskou investiční bankou prostřednictvím finančního nástroje ELENA. Středočeský kraj tak spolufinancoval projekt s názvem CEBOREG, v rámci kterého realizoval zmíněnou komplexní přípravu gigantického množství EPC projektů, z pouhých 10 %. A právě tuto komplexní přípravu zajistilo u pěti z dvanácti projektů skvěle PKV,“ uvádí vedoucí oddělení přípravy a realizace projektů Petr Barák.
Středočeský kraj má v běhu několik vln EPC projektů, takže už vidí, co všechno mu to přináší. „Tři pilotní projekty EPCI, které byly realizovány ve třech objektech uspořily kraji a jeho organizacím od jejich dokončení v roce 2023 již 15 milionů korun za rok. Další EPC projekty v cca 60 organizacích představují pro Středočeský kraj po dokončení realizace v horizontu dvou let další úspory ve výši cca 50 až 60 milionů korun ročně,“ dodává vedoucí odboru řízení dotačních projektů Jaroslav Cingr.
