Článek
Eva tiskne víčka pevně k sobě, aby zadržela slzy. Anička zůstala v bezpečí, za dveřmi školky. Eva se už může přestat usmívat, aby Anička neměla podezření. V hlavě jí stále zní ta slova. - Jsi hnusná, sobecká potvora. - Zničím tě. - Špatný genetický kód.
S Pavlem, svým stále ještě manželem, se snaží rozejít dva roky. On s rozchodem nesouhlasí. Deset let ve zlaté kleci. Výčitky při každém sedánku s kamarádkami, z nichž nakonec zbyly jen dvě. Jeho práce a koníčky jsou důležitější než ty její. On tu vydělává peníze, ale jí nedovolí vrátit se do práce. Včerejší večer byl zase divoký. A to se ho jen ptala, jestli by mohl přijít v pátek dřív z práce, aby ona mohla s Karin na jógu.
Dnes večer jdou k tátovi na večeři a pak se Eva snad konečně osvobodí.
Bob své narozeniny slaví rád. Uvaří večeři, přijde Eva s Aničkou. I Pavel. On je policajt. Suchar. Eva upeče kávové řezy podle Mariina receptu. Pavel přinese lahev vína. Průměrná značka. Ne laciné, ale ani zbytečně moc drahé. Škrt.
Po večeři bude Bob vyprávět o nejpodstatnějším roce jeho života. Bylo mu 24 a Eva rostla v Mariině břiše. Neplánovaně, ale z lásky. Bob bojoval neústupně a stálo ho to víc, než byl komukoliv schopný přiznat. Nakonec ale splnil to, co si slíbil. Eva se narodila do svobody.
Pavel pečlivě čte viněty. Chce vybrat víno, které Bob ocení. Dnes je čeká další večer plný historek z devětaosmdesátého. Jako by je neznali už zpaměti. Ještě koupí kytku. Evě.
Pavel tuší, že to zase přehnal. Přesto cítí křivdu. Copak pro rodinu dělá málo? A jak ho Eva za jeho péči odměňuje? Chce mu vzít rodinu. Klidné večery na gauči u Discovery Chanel. Nedělní společné obědy, když nemá službu. Fotku šťastné rodiny na jeho stole v kanceláři. Co na to řeknou kluci z rajónu? A ta vtíravá policajtka, co je u nich nová? Pořád je mu v patách.
Vybral si špatnou ženu. Ta myšlenka ho rozčílí. Musí si zítra zajít do posilovny, všechno to ze sebe vymlátit. To Eva by teď měla odprošovat jeho.
Marie na Bobovy narozeniny každoročně drží smutek. Neodpustila mu, tak ho v sobě raději nechala zemřít. Jeho revoluce v ní zanechala hořkost a zklamání. Pro Boba období velkých životních změn. Pozitivní vlna pro stát. Pro Marii rok, který jí všechno vzal. Se svobodou přišla zodpovědnost. Marii se ale v době, kdy vše mělo pevný řád, žilo dobře. Bob rostl, Marie vadla. Křídla jí zastřihli už dávno a ona přeci nechtěla žít jinak. Bylo jí v totalitě dobře. Nemusela nic říkat a nikdo se jí na nic neptal. Prostě se jen starala o rodinu, pracovala a po večerech šila. Marie moc ráda šila. S Bobem se rozvedli šest let po revoluci. Pro svobodu.
Anička vesele vypráví po cestě k autu, co všechno dnes ve školce zažila. Eva v hlavě spřádá poslední nitky plánu a navenek se tváří zúčastněně. Kufry jsou už na nádraží. Vzala skutečně jen to nejdůležitější. Po večeři pošle Pavla domů samotného. Řekne mu, že přespí u otce. Určitě bude rád, že nebude muset poslouchat Bobovy historky. Dopis na stole v kuchyni. Všimne si ho hned večer, nebo až se bude ráno chystat do práce? Než dojede zpátky k Bobovi, budou s Aničkou už na cestě. Auto mu nechá na parkovišti před nádražím. Vlak odjíždí ve 20:07.
Z přemýšlení ji vytrhne Anička. „Mami! Víš, co se stane s ohněm, když mu vezmeš svobodu a zakryješ ho sklenicí? Udusí sám sebe.“
