Článek
Co ukazují čísla
Stanfordská studie Canaries in the Coal Mine? (Brynjolfsson, Chandar, Chen, 2025) přišla se zjištěním, které jde proti instinktu: dopad AI na zaměstnanost je věkově specifický. Autoři analyzovali mzdová data společnosti ADP, největšího zpracovatele výplat v USA. Výsledek: zaměstnanost lidí ve věku 22–25 let v profesích nejvíce vystavených AI klesla zhruba o 13 % od konce roku 2022 (po očištění o firemní šoky až o 16 %). Ve stejných oborech přitom zaměstnanost starších, zkušenějších pracovníků zůstala stabilní nebo rostla.
Pokles je navíc soustředěný tam, kde AI podle autorů nahrazuje vykonávané úkoly, nikoli tam, kde práci pouze zrychluje.
Ne „AI bere práci.“ Spíš: AI nejvíce dopadá právě na typ práce, který dříve často tvořil vstup do profese.
Širší obraz naznačuje podobný směr. Nejde o stejný jev, ale ukazuje podobný trend. Za rok 2026 padlo v technologickém sektoru řádově 168 tisíc pracovních míst a AI se stala nejčastěji uváděným důvodem propouštění čtvrtý měsíc v řadě.
Proč je zrovna tahle příčka důležitá
Junior pozice nikdy nebyly jen levná pracovní síla. Byly tréninkovým kolečkem. Místem, kde se z absolventa během několika let stane člověk, kterému lze svěřit složitější úkoly a odpovědnější rozhodnutí. Když tu příčku spolkne AI, neohrožuje jen první zaměstnání. Ohrožuje i tradiční cestu, po které se z juniora stává senior.
A v tom je ironie, kterou většina firem přehlíží: rušíme vstupní pozice právě ve chvíli, kdy si od budoucích seniorů (těch, kteří mají AI kvalifikovaně řídit, kontrolovat a korigovat) slibujeme největší hodnotu. Podřezáváme větev, na které chceme za deset let sedět.
Každá technologická revoluce zrušila některé vstupní profese a vytvořila jiné. Rozdíl je v rychlosti. Zatímco dříve se nové kariérní cesty formovaly během desetiletí, dnes mohou zmizet během několika let. Právě proto je otázka, čím nahradíme první příčku kariéry, důležitější než kdy dřív.
Past: udělat z toho problém jednotlivce
Nejsnadnější reakce zní: „Ať se lidé přizpůsobí. Ať se rekvalifikují.“
Zní to rozumně. A zároveň je to způsob, jak přesunout systémový problém na toho, kdo má nejméně síly ho vyřešit. Dvaadvacetiletý absolvent chybějící první příčku nepřeskočí silou vůle. Některé změny se nedají zvládnout individuálně: protože nejsou individuální. Adaptovat se musíme, ano. Ale adaptovat se musí celý proces, ne jen člověk uvnitř něj.
Čtyři hráči, kteří čekají jeden na druhého
A tady je jádro problému. Ne že bychom neznali možná řešení. Problém je, že tu změnu nikdo skutečně nevlastní.
Podívejme se, kdo by se musel pohnout.
Firmy optimalizují příští kvartál. Juniorské pozice zruší dnes; chybějící zásoba zkušených pracovníků za deset let bude problém někoho jiného.
Školy připravují studenty na trh práce, který se jim mění pod rukama rychleji, než stihnou upravit studijní programy.
Stát reaguje v rytmu volebních cyklů. Technologické změny se ale neřídí volebním kalendářem.
Samotné profese často spoléhají, že přechod zvládnou zaměstnavatelé nebo vzdělávací instituce.
Čtyři aktéři. Každý předpokládá, že změnu zachytí ten druhý. A tou mezerou uprostřed propadnou ti, kteří právě dokončili školu.
Nemám pro vás konec
Byl bych nepoctivý, kdybych tenhle článek zakončil seznamem pěti jednoduchých řešení. Existuje tábor, který říká: „Trh si poradí. Stejně jako při každé předchozí technologické revoluci vzniknou nové vstupní role.“
A existuje tábor druhý: „Bez vědomého zásahu vzniklou mezeru nikdo nezaplní.“
Oba mají své argumenty. A upřímně: zatím nikdo neví, který z nich bude mít pravdu. To ale není důvod mlčet. Je to důvod pojmenovat problém přesně. Dřív, než o něm za nás rozhodne setrvačnost.
Takže místo tečky tři otázky.
Co z toho starého je opravdu mrtvé, a co jen potřebuje nový tvar? Mentoring, učení řemeslu a schopnost úsudku pravděpodobně nezmizí. Budou se ale muset odehrávat jinak než dosud.
Když vstupní pozici nahradí role „pilota AI“, kde se ten pilot naučí poznat, že mu AI radí špatně, pokud nikdy neprošel zkušeností, na které se dříve stavěla odborná praxe?
A hlavně: kdo z těch čtyř hráčů převezme tu otázku jako svou, dřív, než ji všichni společně pročekají?
Zůstává to otevřené.
A možná je to zatím ta jediná poctivá odpověď.
poznámka pod čarou:
Není náhodou, že AI nejrychleji nahrazuje právě úkoly svěřované juniorům. Jde často o rutinní, časově náročné a opakující se činnosti jako jsou rešerše, přípravu podkladů, třídění informací nebo první návrhy dokumentů. Tyto úkoly byly pro začínající zaměstnance důležitou součástí zaučení, zároveň ale patřily k nejméně kreativním částem práce. AI je zvládá překvapivě dobře, což může změnit nejen počet juniorských pozic, ale i způsob, jakým se lidé budou do profesí učit.
Zdroje
BRYNJOLFSSON, Erik, CHANDAR, Bharat a CHEN, Ruyu. Canaries in the Coal Mine? Six Facts about the Recent Employment Effects of Artificial Intelligence. Stanford Digital Economy Lab, 2025. Dostupné z: https://digitaleconomy.stanford.edu/publication/canaries-in-the-coal-mine-six-facts-about-the-recent-employment-effects-of-artificial-intelligence/
Stanford Digital Economy Lab. Canaries Dashboard (interaktivní data). 2025–2026. Dostupné z: https://digitaleconomy.stanford.edu/project/indicators/canaries-dashboard/
TechCrunch. The running list of 2026 tech layoffs where employers cited AI. 6. 7. 2026. Dostupné z: https://techcrunch.com/2026/07/06/the-running-list-major-tech-layoffs-in-2026-where-employers-cited-ai/
TechTimes (data Challenger, Gray & Christmas). AI Leads US Job Cuts for Record 4th Month. 3. 7. 2026. Dostupné z: https://www.techtimes.com/articles/319588/20260703/ai-leads-us-job-cuts-record-4th-month-tech-claims-31-h1-layoffs.htm
