Článek
Do samoobsluhy chodíme skoro každý den jako všichni ostatní. Rozdíl je v tom, co vidíme v regálech.
V chladicím boxu leží kuře v akci, které žilo necelých šest týdnů. Za tu dobu narostlo rychleji, než mu stačila dorůst kostra. Na šest týdnů to ve velkochovu stačí. Před porážkou se takové kuře zavěšuje za nohy do kovových třmenů a visí hlavou dolů. Při vědomí, protože jinak by prošlo linkou špatně.
Podle Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) to působí bolest a strach a nejhůř na tom jsou ptáci s poruchami chůze, kterých je ke konci výkrmu víc než čtvrtina. Doporučení téhož úřadu zní: zvířata při vědomí nezavěšovat. Zavěšují se dál.
Na obalu a z reklamy se na nás směje stádo krav na pastvě. Kráva, která to mléko nadojila, zabřezla umělou inseminací, postupem, který by nikdo z nás zažít nechtěl. Tele od ní odchází během několika hodin po porodu; býčci končí na porážce, jalovičky čeká stejný osud jako jejich matky. Aby dojily dál, musí zabřezávat znovu a znovu. Když výnos klesne pod hranici rentability, jdou na porážku a prodají se jako maso.
Vepřové je v Česku druhé nejpopulárnější maso, málokdo ale za řízkem vidí živého tvora. Co všechno se u nás smí, vyjmenovává § 7 odst. 3 zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání — jako výjimky z povinnosti zvíře před bolestivým zásahem znecitlivit. Selatům mladším sedmi dnů se bez umrtvení provádí kastrace, obrušují nebo odštipují se jim zuby. Povolené je i odrohování telat do čtyř týdnů věku leptem nebo rozžhaveným železem, rovněž bez umrtvení. Odstavec čtyři téhož paragrafu pak dodává, že u starších zvířat se kastrace a odrohování smí provádět jen se znecitlivěním. Zákon tedy ví, že to bolí. Jen určil věk, do kterého se tím nemusíme zabývat.
Prasnice rodí ve fixační kleci, ve které se nemůže otočit. Praktika se obhajuje tím, že tak nezalehne selata. Podle propočtu EFSA ale umírá v kotcích bez fixace před odstavem stejně selat jako v klecích, u trvale fixovaných prasnic je to 14,2 procenta.
Slovo omráčení navozuje představu, že zvíře před smrtí už nic neucítí. Většina prasat se v největších evropských jatkách omračuje oxidem uhličitým. Ve skupině se spustí do jámy s plynem o koncentraci nad osmdesát procent. Evropský úřad pro bezpečnost potravin k tomu v roce 2020 napsal, že to způsobuje bolest, strach a dechovou tíseň a že tomu při těchto koncentracích nelze předejít ani to utrpení zmírnit. Nejde o občasné selhání, takhle ta metoda funguje. Potřebu najít nedráždivou náhradu vyslovil tentýž úřad poprvé v roce 2004.
Hustota zvířat ve velkochovech vytváří prostředí, ve kterém se daří patogenům. Evropský přehled z roku 2023 shrnuje, co z toho plyne. Vzorky z bezmála 2500 evropských chovů prasat ukázaly celoroční přítomnost až čtyř hlavních linií viru prasečí chřipky na víc než polovině sledovaných farem. Evropská populace prasat je rezervoárem kmenů s potenciálem přenosu na člověka. Zpráva OSN o prevenci pandemií z roku 2020 označuje zintenzivňování živočišné výroby přímo za jeden z hlavních faktorů vzniku zoonóz.
Zemědělství a výroba potravin stojí dohromady za zhruba čtvrtinou celosvětových emisí. Živočišná výroba sama tvoří 14,5 procenta všech emisí, tedy víc než polovinu toho podílu. Lokální produkcí ani kratší dopravou se to vyřešit nedá, doprava tvoří z emisí potravin asi pět procent. Rozhoduje, co se vyrábí, ne odkud se to veze.
Podle metaanalýzy 570 studií, která zpracovala data z bezmála devětatřiceti tisíc farem, zabírá živočišná výroba zhruba 83 procent světové zemědělské půdy. Dodává z ní 37 procent bílkovin a 18 procent kalorií. Můžete namítat, že velká část té půdy je neorná a nic jiného než pastva na ní není možné. Jenže stejná studie počítá, že 38 procent orné půdy jde na krmivo pro zvířata. To jsou pole, na kterých by mohlo růst jídlo pro lidi, a místo toho na nich roste krmivo, ze kterého se cestou přes zvíře většina energie ztratí.
Nic z toho nedopadá na toho, kdo na výrobě masa opravdu vydělává. Rezistentní bakterie, chřipkové kmeny a oteplení jsou náklady, které se rozpustí ve společnosti a zaplatí je ten, kdo o nich nerozhodoval. Tu nejhorší práci v masném průmyslu navíc dělají lidé, kteří si moc vybírat nemůžou, přestože jim ji nikdo nevnucuje. Systematický přehled výzkumů z roku 2023 u téhle profese opakovaně nachází úzkost, agresivitu, poruchy spánku a otupělost. Trauma tu nevzniká z toho, co člověk zažil, ale z toho, co udělal. K tomu se přidávají i fyzická rizika.
„Bez masa to přece nejde.“
Bez masa žijí celé populace po staletí, od indického subkontinentu po čínské buddhistické kláštery, kde se od šestého století nejedí vejce ani mléčné výrobky.
V roce 2024 vydala Německá společnost pro výživu nové stanovisko: u zdravých dospělých může být veganská strava zdraví prospěšná, pokud se doplňuje vitamín B12 a jídelníček je dobře sestavený. Stojí na přehledu jedenatřiceti systematických rešerší a metaanalýz. Vitamín B12 se běžně přidává do rostlinných mlék a dalších potravin — a mimochodem i do krmných směsí pro kuřata a prasata. Brát ho ze živočišných zdrojů není nutné.
Můžete namítnout, že se vědecká stanoviska mění. Nad řízkem se ale nikdo neptá, jestli to za pět let nebude jinak, přestože množství živočišných tuků, které se u nás běžně sní, zdraví prospěšné rozhodně není.
„Jenže mi to tak chutná.“
Sobotní grilování, řízek u babičky, vůně z pekáče. To je přece ten správný život.
Tak se vraťme na začátek. Klec, ve které se prasnice neotočí. Plyn, před kterým se prase snaží utéct. Kuře zavěšené za nohy při vědomí. Nic z toho se neděje z nutnosti, protože tu jsme před chvílí vyloučili. Stojí vaše potěšení za to, aby za něj někdo zaplatil životem?
Čísla jsou z veřejných zdrojů, postupy z předpisů, závěry od institucí, které platí Evropská unie. Kdo je chce najít, najde je za odpoledne.
Důvod, proč tohle píšeme, je ale mnohem jednodušší: na konci někdo zbytečně umře.
Můžete namítnout, že vaše nákupy masa na tom nic nezmění. Kdybyste zítra přestali, na žádných jatkách se to neprojeví.
Jenže odpovídáte na úplně jinou otázku. To, že jednání jednotlivce nic nezmění, neznamená, že je to v pořádku. Všechno, co se dělá ve velkém, se dá rozdělit na díly tak malé, že žádný z nich sám za nic nemůže. Přesně tak jsou průmyslové systémy postavené, aby nikdo nenesl celou odpovědnost. Poptávka je součet a součty se skládají z položek. Který nákup byl rozhodující, se ukázat nedá. Rozhodující jsou v konečném důsledku všechny.
A přesto se nikdo nikoho neptá, proč jí maso. Vegana u večeře bombardují otázkami na bílkoviny a jinými narážkami ještě dřív, než stihne dojíst. Člověk, který si dal kuřecí stehno, se za celý život nesetká s tím, aby se ho někdo zeptal proč.
Nezajímá náš, jestli přestanete jíst maso. Zajímá nás, proč se vás nikdo nezeptal, proč ho jíte.
V příštích článcích si projdeme jednotlivá témata, která jsme tady odbyli jedním odstavcem. Kdo dotuje maso, aby bylo tak levné. Co skutečně garantuje slovo „welfare“ na etiketě. Jak se z mléka stal politický projekt. A jestli rostliny cítí bolest.
---
Zdroje
Kulhavost a růst brojlerů
Knowles T. G., Kestin S. C., Haslam S. M., Brown S. N., Green L. E., Butterworth A., Pope S. J., Pfeiffer D., Nicol C. J.: Leg Disorders in Broiler Chickens: Prevalence, Risk Factors and Prevention. PLoS ONE 3(2): e1545, 2008. doi:10.1371/journal.pone.0001545
https://journals.plos.org/plosone/article?id=10.1371/journal.pone.0001545
EFSA AHAW Panel: Welfare of broilers on farm. EFSA Journal 2023;21(2):7788. doi:10.2903/j.efsa.2023.7788
https://efsa.onlinelibrary.wiley.com/doi/10.2903/j.efsa.2023.7788
Telata a mléčný skot
EFSA AHAW Panel: Welfare of calves. EFSA Journal 2023;21(3):7896. doi:10.2903/j.efsa.2023.7896
https://efsa.onlinelibrary.wiley.com/doi/10.2903/j.efsa.2023.7896
Prasata v chovu
EFSA AHAW Panel: Welfare of pigs on farm. EFSA Journal 2022;20(8):7421. doi:10.2903/j.efsa.2022.7421
https://efsa.onlinelibrary.wiley.com/doi/10.2903/j.efsa.2022.7421
Porážka
EFSA AHAW Panel: Welfare of pigs at slaughter. EFSA Journal 2020;18(6):6148. doi:10.2903/j.efsa.2020.6148
https://efsa.onlinelibrary.wiley.com/doi/10.2903/j.efsa.2020.6148
EFSA AHAW Panel: Slaughter of animals: poultry. EFSA Journal 2019;17(11):5849. doi:10.2903/j.efsa.2019.5849
https://efsa.onlinelibrary.wiley.com/doi/10.2903/j.efsa.2019.5849
Česká legislativa
Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, § 7 odst. 3 a 4
https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1992-246
Pracovníci na jatkách
Slade J., Alleyne E.: The Psychological Impact of Slaughterhouse Employment: A Systematic Literature Review. Trauma, Violence, & Abuse, 2023. doi:10.1177/15248380211030243
https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/34231439/
Zoonózy a průmyslové chovy
Stevenson P.: Links between industrial livestock production, disease including zoonoses and antimicrobial resistance. Animal Research and One Health, 2023. doi:10.1002/aro2.19
https://onlinelibrary.wiley.com/doi/full/10.1002/aro2.19
UNEP & ILRI: Preventing the Next Pandemic: Zoonotic diseases and how to break the chain of transmission. 2020
https://unsdg.un.org/sites/default/files/2020-07/UNEP-Preventing-the-next-pandemic.pdf
Klima a půda
Poore J., Nemecek T.: Reducing food's environmental impacts through producers and consumers. Science 360(6392):987–992, 1. 6. 2018. doi:10.1126/science.aaq0216 (erratum 22. 2. 2019)
https://www.science.org/doi/10.1126/science.aaq0216
Výživa
Raj S., Guest N. S., Landry M. J., Mangels A. R., Pawlak R., Rozga M.: Vegetarian Dietary Patterns for Adults: A Position Paper of the Academy of Nutrition and Dietetics. J Acad Nutr Diet 2025;125(6):831–846. doi:10.1016/j.jand.2025.02.002
https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/39923894/
Klug A., Barbaresko J., Alexy U., Kühn T., Kroke A., Lotze-Campen H., Nöthlings U., Richter M., Schader C., Schlesinger S., Virmani K., Conrad J., Watzl B.: Neubewertung der DGE-Position zu veganer Ernährung. Positionspapier der Deutschen Gesellschaft für Ernährung e. V. Ernährungs Umschau 2024;71(7):60–84.
https://www.dge.de/fileadmin/dok/wissenschaft/positionen/DGE_Position_Neubewertung_Vegane_Ern%C3%A4hrung_EU_2024_60-84.pdf
Ke kontrole pravopisu a dohledávání primárních zdrojů jsme využili umělou inteligenci.
