Článek
Běžná váha má cenu spíše ve stovkách
Staré mechanické váhy se znovu objevují v kuchyních, kavárnách i obchodech zařízených v retro stylu. Fungují jako výrazná dekorace a některé lze dál používat, byť přesností obvykle nestačí na moderní digitální přístroje. Zájem o jejich vzhled je skutečný, tvrzení o prudce rostoucích cenách už ale chce brát s rezervou.
Výsledky dokončených aukcí ukazují střízlivější obraz než lákavé internetové nabídky. Jazýčková kuchyňská váha Kamor se v květnu 2025 prodala za 250 korun. Jiná sada kuchyňských vah nabízená v červnu 2026 našla kupce za 2 400 korun. Rozdíl dělá typ, stav, kompletnost i to, kolik zájemců se právě sejde.
Na rovinu: částka napsaná v inzerátu není důkazem hodnoty. Prodejce může požadovat dvacet tisíc, ale dokud někdo peníze skutečně nezaplatí, jde jen o jeho přání. Desetitisícové ceny patří výjimečným předmětům - vzácným modelům, neobvyklým velikostem, dobře doloženému designu nebo kusům s mimořádným původem. Samotné stáří nestačí.
Rozhoduje výrobce, model a původní stav
Sběratelé hledají především předměty, které lze přesně určit. Důležité je jméno výrobce, označení modelu, země původu, výrobní číslo a někdy také cejchovní značky. Ty však potvrzují hlavně někdejší kontrolu měřidla; samy o sobě z obyčejné váhy raritu neudělají.
Velkou roli hraje design. Kuchyňská váha BA 2000 z roku 1969, kterou pro italský Terraillon navrhl Marco Zanuso, je například součástí sbírky newyorského Muzea moderního umění. Její plastové tělo a výrazné barvy dobře připomínají dobu, kdy se z běžných spotřebičů stávaly promyšlené bytové doplňky.
Ovšem ani slavný autor a zastoupení v muzeu automaticky neznamenají jmění. Zachovalá žlutá váha Terraillon připisovaná Zanusovi byla v létě 2026 v ukončené internetové aukci vydražena za 75 eur, tedy za méně než dva tisíce korun. Odhad přitom zněl podstatně výš. Právě dokončený prodej ukazuje hodnotu lépe než optimistická cenovka.
Renovace může cenu spíše srazit
Než začnete váhu drhnout, rozebírat nebo přestříkávat, vyfoťte ji ze všech stran. Zvlášť důležité jsou štítky, nápisy na číselníku, výrobní značky a spodní část přístroje. Původní lak s drobnými oděrkami může být pro sběratele přijatelnější než lesklý domácí nástřik. Chemické čištění zase snadno poškodí tisk nebo setře obtisky.
Zkontrolujte, zda nechybí miska, skleněný kryt stupnice, stavěcí kolečko či sada závaží. Ručička by se měla pohybovat volně a po odlehčení se vracet k nule. Násilné rovnání mechanismu se nemusí vyplatit. U vzácnějšího kusu je lepší zavolat restaurátorovi nebo starožitníkovi, který se zabývá technickými předměty.
Při určování ceny porovnávejte stejný model a pouze ukončené prodeje. Rozdíl mezi dvěma podobně vypadajícími váhami může být několikanásobný. Pokud chybí značení, je přístroj silně zrezivělý a nádoba byla nahrazena novodobou miskou, desetitisíce nejspíš nečekejte. Zachovalý, kompletní a přesně identifikovaný kus však rozhodně nepatří rovnou do sběrného dvora.
Další zdroje:
Komerční aukční portály Livebid a Catawiki
