Článek
Programovaný porod je uměle vyvolané ukončení těhotenství v řádném termínu na žádost ženy, aniž by k tomu existovaly zdravotní důvody. Podle informací porodnických portálů se tato možnost stává čím dál vyhledávanější cestou pro maminky, které preferují kontrolu a klid před nejistotou spontánního začátku kontrakcí.
Kontrola místo nejistoty
Důvodem pro volbu programovaného porodu bývá nejčastěji potřeba zajistit logistiku rodiny, strach z dlouhého dojezdu do porodnice nebo přání mít u porodu konkrétního lékaře či partnera, který je pracovně vytížený. Jak uvedl Olomoucký deník v rozhovoru s primářem Markem Vacou, naplánovaný porod umožňuje personálu maximálně se soustředit na maminku a mít včas k dispozici veškerou odbornou péči včetně epidurální anestezie.
Tento typ porodu se obvykle plánuje mezi 39. a 41. týdnem těhotenství. Podmínkou je však vždy „nachystaný“ nález, kdy jsou porodní cesty zralé a připravené k akci. „Musíme vědět, že průběh porodu bude úspěšný a nestane se, že se maminka nebude otevírat,“ vysvětluje primář Vaca s tím, že o vyvolání rozhoduje vždy zkušený porodník na základě vaginálního vyšetření a ultrazvuku.
Mýty versus realita
Kolem vyvolávaných porodů koluje na internetu mnoho děsivých historek o extrémní bolestivosti, které se snaží bořit i podcast Deník zoufalých matek. Podle zkušeností rodiček z plzeňské porodnice na Lochotíně nemusí být vyvolávaný porod hororem, pokud se k němu přistupuje citlivě a s využitím moderní medikace. Jak uvádí MUDr. Antonín Pařízek v Knize o matce a dítěti, správně zvolený postup a včasná epidurální analgezie mohou porodní bolesti výrazně snížit.
Samotný proces začíná většinou zavedením tablety prostaglandinu, která nastartuje činnost dělohy a otevírání branky. Celý děj probíhá pod neustálým monitoringem ozev miminka, což mnozí lékaři považují za velkou výhodu z hlediska bezpečnosti. Přestože kritici poukazují na „znásilňování přírody“, zastánci argumentují spokojeností rodičů a minimem komplikací u správně indikovaných případů.
