Článek
Naše letošní cesta k Wolfgangsee se odehrála na přelomu dubna a května, což se ukázalo jako ideální termín - zimní sezóna už byla u konce a letní ještě nezačala. Vyrážely jsme autem z Prahy v pátek odpoledne po práci a do cíle jsme dorazily za příjemných zhruba 5 hodin.
St. Gilgen
Naší cílovou destinací bylo lázeňské městečko St. Gilgen. Tam jsme se ubytovaly a vyrazily do víru maloměsta pro něco k večeři. To se ukázalo jako mírně problematické, protože kolem půl deváté večer už nám prakticky nikde nechtěli uvařit nebo měli dokonce zavřeno. Naštěstí jsme nakonec objevily skvělou restauraci (do níž jsme se pak vrátily i druhý den) CASA-M - velmi doporučujeme! Cesta k ní vedla po krásné promenádě na břehu jezera, takže nejen jídlo a interiér, ale i exteriér byly na jedničku.
Schafbergbahn
V St. Gilgenu jsme se vyspaly do růžova a vyrazily jsme na jeden z highlightů našeho programu - horu Schafberg. Na vrchol se samozřejmě dá v létě dojít i po svých, ale koncem dubna bylo nahoře ještě poměrně dost sněhu a také jsme neměly příliš mnoho času nazbyt (a na škrábání se do kopce), a tak jsme zvolily zážitkovou jízdu vláčkem. Nutno podotknout, že jízda nejstrmější zubačkou v Rakousku nebyla úplně levnou záležitostí - za dvě cca 25minutové jízdy jsme zaplatily okolo 50 euro.
Odměnou nám byly nádherné výhledy - Schafberg totiž stojí uprostřed mezi několika velkými alpskými jezery, takže kamkoliv se podíváte, vidíte nějaké See. Vzhledem k tomu, že ten den bylo jasno a dole ve městě St. Wolfgang už přes 20 stupňů, někteří naši spolucestující úplně neodhadli vhodný oděv, a tak se brodili mokrým sněhem v sandálkách a minišatech - ale my jsme byly vybavené pohorkami. Zvládly jsme před odjezdem vláčku zpět do údolí i menší procházku.
Hintersee
Po vcelku nenáročném dopoledni byl čas na trochu pohybu. Zamířily jsme proto k menšímu a odlehlejšímu jezeru Hintersee. Autem se dá dojet prakticky až k němu a k dispozici je parkoviště, takže ideál.
Zatímco Wolfgangsee bychom pěšky obcházely pravděpodobně několik dní, Hintersee jsme zvládly svižnější chůzí zhruba za hodinu. Cesta byla pohodová, lidí málo, klidu a krásné přírody hodně. Perfektní místo na relax.
K večeru následovala naše oblíbená činnost - shopping. Je už naší tradicí, že při výletech od zahraničí vždy navštívíme některý z místních supermarketů a nakoupíme si pár dobrot jednak s sebou domů a jednak na nedělní cestu. Na nákup je potřeba myslet už v sobotu, protože v neděli bývají zpravidla i supermarkety zavřené. Což znamená, že byste pak cestou domů měli hlad - to nedoporučujeme!
Večer jsme se pak prošly po St. Gilgenu a zakončily den večeří v restauraci, která nás zachránila první večer.
Vodopád
V neděli ráno jsme si užily bohatou hotelovou snídani a vymýšlely jak ještě úplně neodjet z dovolené, ale zároveň se už trochu blížit k domovu. Po prohledání okolí na mapy.cz padla volba na vodopády na potoce, jehož jméno už si bohužel nepamatujeme. Nicméně jsme si dost jisté, že podobných míst najdete v okolí spoustu! Zastavily jsme autem na kraji malé vesničky vedle statku s koňmi a po cestě pokračovaly dál za zvukem vody. Po pravdě - ty vodopády nakonec nebyly nic extra, ale byl tam klid, čerstvý vzduch a daly se tam pořídit fajn fotky na Instagramy, Fejsbůčky nebo pro maminku.
Gmunden
Posledním highligtem naší cesty byla zastávka ve městě Gmunden. Ten leží na břehu jezera Traunsee, má krásný vodní zámek Ort na ostrůvku v jezeře, příjemný park s pompézní Villou Toscana, další zámek (nevodní) Landschloss, historické centrum, dlouho promenádu podél jezera, kde se cítíte jako na Jadranu - a taky tramvaj!
Rozhodně doporučujeme Gmunden jako zastávku na cestě domů z Alp.
Pak už jsme vyrazily opět směr Praha, cesta ubíhala rychle a v podvečer jsme byly doma. Byl to super víkend, který proběhl v pohodovém tempu, přesto jsme odjížděly s pocitem, že jsme toho za dva a půl dne stihly vlastně dost.
A pokud by vás zajímaly vtipné historky a pikantní detaily z našich cest, sledujte také náš podcast VLNOB(L)ITÍ! :-)
