Hlavní obsah
Rodina a děti

Poklidná euforie moudré Marie

Foto: Mirabel Starling

medvědí tlapa

Velká řecká svatba je za mnou, ale dnes vás seznámím s tím, co se stalo těsně před ní. Svatební obřad se konal v sobotu, zatímco na čtvrtek bylo naplánováno setkání členů rodiny, aby obě strany měly čas se aspoň trochu před velkou akcí seznámit.

Článek

Mělo se jednat o večeři v úzkém kruhu rodinném. Tak nám to bylo řečeno, načež nám vzápětí sdělili počet pozvaných hostů: padesát! Padesát lidí je na Krétě, alespoň u Sifalakisových, považováno za úzký rodinný kruh.

Příbuzní a svědci a kmotři nebydleli ve stejném hotelu a taky jsme neměli všichni k dispozici auto, takže ženich musel vypracovat logistický plán, podle kterého jsme byli rozděleni tak, aby všichni nějakým způsobem dojeli tam a zase zpět. Jenže večeře ještě nezačala a už trochu houstla atmosféra mezi mámou a její sestrou, matkou nevěsty, což mě donutilo zasáhnout na poslední chvíli do ženichovy sestavy. Nakonec jsme všichni dorazili, i když pohled na náš konvoj projíždějící ospalými krétskými vesničkami, mohl u pár Řeků líně popíjejících kávičku na terase vyvolat pár otázek.

Bylo mi na oslavě krásně, o tom žádná, a právě proto jsem si zavzpomínala na babičku. Ale takovou, jaká byla před, řekněme, takovými pěti lety, než začalo dlouhé krušné období se smutným koncem. Vzpomínka to tedy byla příjemná.

Představila jsem si, jak by tam seděla jako vtělení osvíceného buddhistického svatého. Stejně tak mírumilovně až vědoucně usměvavá. Stejně dokulata. Řecky by nerozuměla ani slovo, už proto, že špatně slyšela, i když jste na ni promluvili česky.

Plna vnitřního klidu by si užívala dobrého jídla i přítomnosti členů rodiny, těch starých, známých i těch úplně nových, které jsme ten večer poznali. Jako pracovitá hospodyně by souhlasně sledovala, jak ženichovy tetičky i matinka kmitaly s předkrmy a hlavními chody. Jako matka a posléze babička by byla nadmíru spokojená, že si její Klárka našla hodného muže a laskavého otce pro své dítě.

Uvědomila jsem si, že je tu s námi. Teď večer a bude i nadále. Nosím ji v srdci já, Klára, její dcerka, která svou prababičku nikdy neviděla na živu, máma, která se mi po svatbě dokonce přiznala, že celou dobu s sebou v kabelce měla bábinku na fotce, a snad i teta.

„Ach děti, je na světě něco krásnějšího,“ rozplývala se pokaždé nad meruňkovými knedlíky, jako kdyby rok přežívala o chlebu a vodě.

(Další Medvědomosti si poslechněte na Spotify nebo www.ceskepodcasty.cz)

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz