Článek
Tisíce shlédnutí, odpor a vyčítavé zprávy, proč se na to mají dívat děti? Tak především, děti by neměly mít přístup na tyto platformy, ačkoliv při některých hrách se odehrávají velmi drsné akce a tečou proudy krve. Daleko víc však bylo zpráv o možných následcích a psychických problémech pro strojvedoucího metra a přihlížejících lidech těchto událostí.
Čím dále a častěji se setkáváme se zprávami v tisku, že byl přerušen provoz na lince metra A,B nebo C. Jsou to převážně takové případy, kdy jsou lidé schopni tak drsným způsobem odejít ze světa.
Já se však ptám. Proč neumožnit takovým nešťastným lidem odejít z tohoto světa dobrovolně pod dohledem lékařů? V Evropě jsou pouze tři země, kde je eutanazie povolená. Nizozemsko, Belgie a Lucembursko.
Můj syn se kdysi písemně spojil s lékaři v Nizozemsku a chtěl svůj život ukončit takovým způsobem. Co ho k tomu vedlo? Více jak 20 let trpěl úzkostnými depresemi a přes jeho snahu se léčit, mu psychologové, psychiatři a odborníci v ústavech pro duševní poruchy neuměli pomoc. Opakovaně byl hospitalizován v Klecanech, v Bohnicích a ve Vojenské nemocnici, navštěvoval skupinové terapie a výsledek nula, jen plná skříň léků a prášků. Byl inteligentní, žádný lůzr a dokud mohl, tak zastával funci soudce. Můj syn se zastřelil.
Co mi po něm zbylo ve vzpomínkách? Jeho snaha se vymanit ze zákeřné nemoci a poslední e-mail, který mi poslal. „Táto , prosím tě zajdi na Policii, aby otevřeli můj byt. Vzpomínejte na mě v dobrém, měl jsem vás rád.“