Článek
Pokud přemýšlíte jako většina české společnosti, nejspíš vás zpráva tohoto typu překvapí. Možná zacítíte i závan lehké závisti, že Polsko je každým dnem silnější a silnější, zatímco Česko přešlapuje na místě, nebo se rovnou propadá do chudoby (jak nám mnozí opoziční politikové teď před volbami rádi připomínají). „Takové ambice si už Česko dovolit nemůže,“ říkáte si.
Možná ale patříte k menšině a víte, že od bombastických titulků je ke skutečnosti často daleko. Realita? Česká republika předběhla Japonsko v paritě kupní síly (na základě úrovně cen v zemi) již v roce 2019 a od té doby si soustavně udržuje náskok cca 10 %. Dokonce se ani nemusíme držet jen přepočtu na paritu kupní síly, která často „milosrdně“ (i když objektivně správně) posunuje chudší země k relativně lepším výsledkům. Podle výsledků Světové banky mělo Japonsko v roce 2024 HDP na osobu 32 475 amerických dolarů, zatímco Česko 31 706. Obě země jsou tak do značné míry ekonomicky na podobné úrovni. Kdo by to čekal?
Jistě, konvergenci s bohatou japonskou ekonomikou do značné míry pomohl fakt, že země vycházejícího slunce již delší dobou spíše chudne. Na druhou stranu, bude tohle první argument, který by vás napadl, kdybyste četli zmíněnou zprávu o Polsku? A takto se dá pokračovat i dále.
Česká republika měla v roce 2024 druhý nejvyšší HDP na osobu z hlediska nominální hodnoty z celého bývalého východního bloku. Předběhlo nás pouze Slovinsko, které je tradičně z absolutního hlediska nejsilnější ekonomikou v přepočtu na osobu ve střední a východní Evropě. Země má tak přibližně stejný domácí produkt jako Španělsko. Když se ovšem vezme v potaz cenová hladina jednotlivých zemí, poměry se nepatrně mění a o něco mírnější ceny v Česku hrají v náš prospěch. Česko je tak v paritě kupní síly nejbohatší zemí postkomunistického bloku s HDP na osobu 56 805 dolarů. Na stejné úrovni jako Španělsko, které již v minulosti opakovaně předběhlo a které by podle predikcí měla Česká republika již trvale nechat za sebou.
Jistě, poměry se mohou rychle měnit a podle některých komentářů v médiích (a politiků) to vypadá, že by každou chvíli mělo Českou republiku předběhnout nejen stále rostoucí Polsko, ale i tradičně chudé Rumunsko či další dlouhodobě slabší země jako Maďarsko či pobaltské státy. Bližší analýza „pod povrchem“ ale ukazuje jiný obrázek. Např. otázka procentuálního růstu HDP – podle predikcí Evropské komise by mělo Česko v roce 2025 růst o cca 1,9 %. Nejedná se o zcela oslnivý výsledek a některé země jako Polsko nebo Litva vykazují skutečně impresivnější čísla (3,3 % a 2,8 %).
Na druhou stranu, v kontextu toho, jak masivně je v poslední době ekonomický progres Polska opěvován (a vzhledem k tomu, že čísla za celý rok budou v ČR podle aktuálního vývoje spíše nakonec lepší), lze podotknout, že rozdíl mezi Českem a rychleji rostoucími zeměmi typu právě Polsko není tak extrémní. V případě Polska navíc ekonomické predikce ukazují postupně sbližování tempa růstu s Českou republikou (2-2,5 % v dalších letech v případě České republiky a 2,5-3 % ročně pro Polsko). Ostatně asi proto Poláci mluví o strachu ze „zavírajícího se okna příležitostí.“
Predikce Světové banky ukazují, že Polsko by skutečně mohlo v paritě kupní síly předběhnout Českou republiku. Zároveň se však v žádném případě nedá hovořit o jistotě. Prognózy přisuzují Česku v roce 2030 HDP na hlavu 73 131, Polsku 70 963 a úspěšně kvetoucí Litvě 73 373 amerických dolarů. Pro srovnání, v případě Slovenska se jedná o 59 012 dolarů a v případě Maďarska 62 412 dolarů. A nezajímavé je i srovnání s tradičně bohatějšími zeměmi – Itálie 72 465 (tedy teoreticky slabší než ČR) a Spojené království 73 306. A zaostávat nebudeme výrazně ani za Francií či dokonce Finskem (75 612 a 78 305 dolarů).
Samozřejmě, že cenová konvergence s těmito zeměmi bude pomalejší, i v této oblasti má však relativně bohaté Česko oproti jiným postkomunistickým zemím výhodu. Naše HDP na hlavu v nominální hodnotě je již teď celkem blízko zemím jako je Španělsko či Itálie.
Vývoj ekonomiky v takto turbulentním období nedokáže nikdo odhadnout. Ekonomické predikce však ukazují, že Česko má dobré předpoklady k tomu, aby si nadále udrželo svou životní úroveň, resp. ji postupně zvýšilo, a ještě více se přiblížilo ekonomický vyspělým zemím západní Evropy.
Fakt, že Polsko či Litva nás ekonomicky dobíhají, není demonstrací reálného chudnutí Česka, ale spíše jejich rychlejšího růstu, který byl však díky relativně nízké základně oproti ČR jednodušší. Zatím však nikdo nedokáže s jistotou říct, zda tyto země budou v budoucnosti bohatší než Česká republika. Krátkodobé a střednědobé predikce poukazují pouze na relativní sblížení našich ekonomik, nikoliv kompletní předběhnutí České republiky. A i pokud by se tak stalo, v té době by již všechny tyto země měly být z hlediska životní úrovně někde mezi Itálií, Velkou Británií a Francií.
A to je podle mě velmi slušný a důstojný výsledek pro všechny zúčastněné!
Zdroje
https://data.worldbank.org/indicator/NY.GDP.PCAP.PP.CD?locations=CZ-JP-PL-SK-LT-GB-FR
https://economy-finance.ec.europa.eu/economic-forecast-and-surveys/economic-forecasts/spring-2025-economic-forecast-moderate-growth-amid-global-economic-uncertainty_en#gdp-growth-map
https://en.wikipedia.org/wiki/List_of_countries_by_past_and_projected_GDP_(PPP)_per_capita#IMF_projections_for_2030
https://www.statista.com/statistics/376377/gross-domestic-product-gdp-growth-rate-in-poland/
https://www.statista.com/statistics/369860/gross-domestic-product-gdp-growth-rate-in-czechia/
