Článek
Letnice se slavily jinak u šumavských pramenů, jinak v hlubokých meandrech středního toku a zase jinak v krajině vinic u Mělníka. Přestože šlo o jeden církevní svátek, každá část Povltaví mu vtiskla vlastní podobu, zakořeněnou v místních tradicích, řemeslech i vztahu k řece.
V horním Povltaví, v krajině kolem Kvildy, Modravy a Borové Lady, měly Letnice spíše tichý a skromný ráz. Drsné podmínky Šumavy, pozdní jaro a časté mrazy způsobovaly, že lidé vnímali tyto svátky jako symbol příchodu skutečného léta. V kostelích se zdobily oltáře zelenými ratolestmi a domy se vyzdobovaly březovými větvemi, které měly přinést požehnání a chránit před bouřkami. Letnice zde byly především duchovním svátkem. Lidé se scházeli na mších, zpívali mariánské a letniční písně a po bohoslužbě se často zastavovali u kapliček a božích muk, které byly ozdobeny květinami. V horských obcích se Letnice pojily i s prvními většími setkáními sousedů po dlouhé zimě, ale bez velkých slavností či tancovaček.
Ve středním Povltaví, mezi Českým Krumlovem, Zlatou Korunou, Týnem nad Vltavou a dále směrem k Praze, měly Letnice mnohem živější podobu. Tato část toku byla historicky spojená s kláštery, řemesly, obchodem a vorařstvím, a tak se zde Letnice staly svátkem společenství. V kostelích se konaly slavnostní mše s hudbou, často za účasti školních dětí nebo místních pěveckých spolků. Po bohoslužbách se lidé vydávali k řece, kde se konala první větší setkání sezóny, někdy spojená s hudbou, jídlem a začínajícími letními tancovačkami. Voraři, kteří se v tomto období vydávali na dlouhé plavby, považovali Letnice za příhodný čas k prosbě o ochranu na vodě. V některých obcích se dochovaly zmínky o tzv. zeleném pondělí, kdy mládež nosila březové větve a zdobila jimi mosty a lávky přes Vltavu.
V dolním Povltaví, zejména na Mělnicku, měly Letnice ještě jiný charakter. Krajina vinic a úrodných polí vnímala tyto svátky jako začátek období, kdy se příroda naplno rozběhla. Letnice zde byly spojeny s prvními pracemi na vinicích a s požehnáním pro nadcházející sezónu. V kostelích se konaly slavnostní mše, po nichž se lidé často vydávali k vinicím, kde se konala malá setkání vinařů a hospodářů. Zeleň hrála velkou roli. Domy i sklepy se zdobily ratolestmi, které měly přinést hojnost a chránit úrodu. V městech jako Mělník nebo Roudnice nad Labem se Letnice staly také příležitostí k prvním větším jarním trhům a sousedským slavnostem.
Ať už šlo o tichou šumavskou zbožnost, živé setkávání středního Povltaví nebo vinařskou symboliku dolního toku, Letnice byly v 19. století v celém Povltaví svátkem zeleně, radosti a začínajícího léta. Řeka Vltava, která spojovala všechny tyto krajiny, dávala Letnicím jednotný rámec. Byly to svátky, kdy se lidé zastavili, nadechli se vůně jara a s nadějí hleděli do nadcházející sezóny.
Moc děkujeme všem našim dárcům za finanční podporu. Díky vám můžeme dál nezávisle rozvíjet tento projekt a věnovat mu péči, kterou si zaslouží. Velmi si vážíme toho, že se vám naše práce líbí a že nás podporujete.
Chcete vědět, jak v Povltaví žili a hospodařili naši předci, čím se živili a jaké svátky slavili? Zajímá vás, co jedli, jaká zvířata chovali a jak vypadaly jejich zahrádky? Oceníte tipy na výlety, recenze z restaurací a další zajímavé informace z této lokality? Pak sledujte náš profil a nic vám neunikne.
