Článek
Schwarzenberská hrobka je novogotická stavba, kterou si v polovině 19. století nechala vystavět sekundogeniturní větev rodu Schwarzenbergů. K místu lze dojít volně parkem, ale samotná hrobka není běžně přístupná. Právě to jí dodává zvláštní atmosféru uzavřenosti, klidu a úcty k minulosti.
Myšlenka na zřízení nové rodové hrobky vznikla už u Karla I. Filipa ze Schwarzenbergu, slavného vojevůdce od Lipska. Ve své závěti navrhl, aby mladší orlická větev měla vlastní místo posledního odpočinku. Několik let se hledalo vhodné místo a dokonce se uvažovalo o rozšíření starších hrobek v Miroticích, Stražišti nebo ve Svatém Janu u Květova. Nakonec padlo rozhodnutí postavit zcela novou hrobku v severní části parku, na místě zvaném U svatých křížů. Návrh z roku 1860 vypracoval knížecí inženýr Antonín Šiman, stavba probíhala v letech 1861–1864 a je o deset let starší než známější hrobka v Domaníně.
Vysvěcení hrobky proběhlo 15. října 1864, v den výročí úmrtí Karla I. a v předvečer výročí bitvy u Lipska. Obřad vedl pražský arcibiskup Bedřich kardinál ze Schwarzenbergu, a účastnili se jej členové obou větví rodu, Karel III., jeho matka Josefina, bratr Edmund Leopold, Jan Adolf II. z primogenitury, jeho žena Eleonora i jejich syn Adolf Josef. Nechyběl ani českobudějovický biskup Jan Valerián Jirsík, který pronesl řeč v češtině. Ostatky Karla I. byly do hrobky převezeny z Třeboně v únoru 1865. Spolu s ním zde spočinula jeho manželka Marie Anna, syn Karel II. a později i jeho bratři Bedřich Karel a Edmund, oba významní vojenští velitelé. Postupně zde byli pohřbíváni všichni příslušníci schwarzenberské sekundogenitury.
V období komunismu byla tradice pohřbívání přerušena. Tehdy zde byl uložen pouze Arnošt Schwarzenberg. Po roce 1989 se však rodová tradice obnovila. Do hrobky byly převezeny ostatky členů rodu zemřelých v exilu, kteří byli pohřbeni v Murau, a v roce 2023 zde našel své poslední místo i politik Karel VII./I. Schwarzenberg. Celkem je v hrobce pochováno 24 členů rodu.
Architektonicky je hrobka novogotickou stavbou na půdorysu pravidelného kříže. Má dvě hlavní patra, podkroví a ze středu střechy vyrůstá úzká zvonička. Vstupní portál na jihozápadní straně zdobí masivní vyřezávané dveře a dvě kamenné desky s biblickými citáty: Ecce tu dormies cum patribus tuis– „Hle, ty ulehneš ke svým otcům“ a Beati mortui qui in Domino moriuntur – „Blahoslavení mrtví, kteří umírají v Pánu“. Tyto nápisy dodávají místu hluboký duchovní rozměr. Nedaleko hrobky byla postavena i hájovna pro strážce hrobky a promenádního hajného, což dokládá, jak důležitým místem pro rod hrobka byla.
Schwarzenberská hrobka v zámeckém parku je dnes tichým svědkem rodové historie, místem, kde se setkává architektura, pietní tradice i osobní příběhy významných osobností. Není to turistická atrakce, ale spíše intimní připomínka rodu, který po staletí formoval krajinu kolem Orlíku. Je to místo, které se neukazuje okázale, ale které dokáže hluboce zapůsobit na každého, kdo k němu dojde lesní cestou a na chvíli se zastaví.
Moc děkuji všem dárcům za finanční podporu, kterou mi poskytujete. Díky vám mohu dál nezávisle rozvíjet tento projekt a věnovat mu péči, kterou si zaslouží. Velmi si vážím toho, že se vám má práce líbí a že mne podporujete.
Jste milovníci Vltavy a širšího Povltaví, rádi poznáváte nová místa a zároveň oceníte tipy, kde se můžete dobře najíst, napít a ubytovat? Pokud ano, sledujte můj profil. Najdete na něm nejen tipy na výlety, ale i recenze z kaváren, restaurací, hotelů a penzionů. Chybět nebudou rozhovory s místními obyvateli a články o tom, jak se v Povltaví žilo, které svátky se slavily a co se vařilo. Všechny články najdete také na mém webu vltavina.cz.
Zdroj: zámek Orlík nad Vltavou
