Článek
Letos je to prvně, co v Praze vidím v únoru kvést keře! Tak si říkám, že není nadále důvod nazývat pátý měsíc v roce květnem. Leda by to znamenalo, že už je všechno odkvetlé. A vůbec, české názvy měsíců začínají připomínat čínské znaky, ve kterých je konzervována doba, kdy znaky vznikaly. Stejně tak v českých názvech měsíců jsou zaznamenány skutečnosti, které dávno neexistují!
Vždyť kdo dnes v osmém měsíci sahá po srpu? A proč by měl dnešní Čech nazývat dvanáctý měsíc prosincem, když na jatkách se prasata zabíjí celoročně? A jak budou v budoucnu české matky vysvětlovat dětem, že únor má být bílý, aby pole posílilo! Vždyť to vůbec nebude dávat smysl!
Proto navrhuji následující reformu, k níž mě inspirovala rovněž čínština, která pro měsíce nemá žádné speciální názvy; prostě je čísluje. V čínštině tedy není leden, únor, nebo nějaká jejich obdoba, ale jednoduše první měsíc, druhý měsíc…
Neutrální čísla jsou použitelná kdykoliv, ať už se zvyky nebo okolnosti mění jakkoliv.
