Článek
Rusko–ukrajinská válka nepřinesla na první pohled nic nového:
Přesun lidí z východní Evropy na západ, proměna Prahy z českého na ukrajinské město, ruská rozpínavost a ruské lži, to všechno tu bylo už před válkou, jen v menší míře.
Na druhý pohled tu něco nového přece jen je:
Je to zřejmě první válka, kterou je možné bez nadsázky označit za válku dronů (bez komentáře ponechávám, že proti sobě občas bojují drony jednoho a téhož výrobce). Ačkoliv to vypadá jako klasická válka o území, je dost lidí, kteří tvrdí, že ve skutečnosti jde o válku o plyn, resp. suroviny. Ani surovinová válka by nebyla nic nového, je dost běžné, že se vedou války o nějaké ložisko, tedy vlastně o území. Jenomže v daném případě by nemělo jít o válko o ložisko, ale o to, kdo bude surovinami zásobovat Evropu, zda Rusko, nebo Spojené státy. Z tohoto hlediska by šlo vlastně o pokračování obchodní války jinými prostředky.
Válka jistě vyhovuje zbrojařům (čtenáři si jistě všimli, jak se zbrojař Strnad hezky posunul na žebříčku miliardářů)! O tom, jaké zbraně budou na Ukrajinu dodány a jaké ne, ovšem rozhodují politici. Myslím, že to je právě nejdivnější aspekt téhle války - politici, jako když dospělí rozhodují o tom, které hračky koupí dětem a které už ne, rozhodují to tom, jakými zbraněmi budou Ukrajinci bojovat, a jaké už nedostanou.
Ještě nikdy nebyl rozdíl mezi těmi, kteří bojují a jde jim o život, a těmi, kterým a život nejde, ale o válce rozhodují, tak patrný!