Hliník je v Praze jako doma! Do Humpolce se stěhovat rozhodně nemusí

Největší nápor zažívají šedé kontejnery tradičně v průběhu letních měsíců a vánočních svátků. Je to dáno tím, že kovové obaly zcela opanovaly některé kategorie nápojů. „Chceme proto v souladu s rozhodnutím města dále rozšiřovat síť stanovišť, kde je možné kovy třídit. Uvědomujeme si ale zároveň, že se situace změní poté, co budou nápojové plechovky zálohované,“ říká Alexandr Komarnický, mluvčí Pražských služeb. Recyklace je klíčová proto, aby mohly kovy plnit svou roli v cirkulární ekonomice. Ta stojí na předcházení vzniku odpadu, což v konečném důsledku snižuje uhlíkovou stopu. „Pokud nebudeme kovové obaly recyklovat a znovu je využívat, stane se z nich jen zlé dvojče plastů,“ pokračuje mluvčí společnosti. Statistiky ale naznačují, že si Pražané třídění nápojových plechovek oblíbili. Do konce letošního srpna odevzdali 619 tun železa a hliníku. Loni se jednalo dohromady o 831 tun.

S tříděním pomáhá poloautomatizovaná linka

Od roku 2019 funguje ve vysočanském areálu Pražských služeb specializovaná třídicí linka. Cesta vyhozených plechovek, konzerv, tub, víček a dalších kovových obalů začíná v násypce. Odtud je dopravníkový pás transportuje do haly, kde je nutný první lidský zásah. Pracovníci kontrolují dopravník a odstraňují nežádoucí příměsi. Odpad v sáčcích, tlakové nádoby, spreje a podobně. Zbytek pokračuje k separátorům. První tvoří permanentní magnet nad dopravníkem. Spolu s pryžovými unašeči pomáhá oddělovat železné a neželezné kovy. Vyseparované magnetické obaly jsou automaticky odhazovány mimo pás bočně do připravené nádoby. „Zjednodušeně tak můžeme říci, že třeba dvě různé pivní plechovky nemusí skončit v jednom balíku,“ dodává Komarnický. Neželezný odpad putuje dále po pásu k druhé fázi třídění. V té je pomocí separátoru na bázi vířivých proudů oddělený hliníkový odpad a směřuje do násypky lisu, který navazuje na linku. Zbytkové nečistoty padají automaticky do nádoby pod separátorem. Hliník míří k lisu, kde ho balíkují. V jiném balíku jsou zase pečlivě slisované železné kovy jako například konzervy. Oba oddělené druhy putují ve finále ke zpracovatelům.

Tlakové obaly do kontejneru nepatří

Výroba nových kovových obalů z primárních surovin je energeticky velmi náročná, proto je důležité třídit. Do žádného z cca 1 800 šedých kontejnerů však nepatří tlakové nádobky od kosmetiky, spreje, kanystry ani obaly od motorových olejů a dalších chemikálií. „Nepatří sem ani hasicí přístroje nebo prázdné plynové kartuše od turistických vařičů. Tyto produkty noste na sběrné dvory,“ prosí závěrem Komarnický. Naopak můžete do popelnic na kov s klidným svědomím hodit sešlápnuté nápojové plechovky, konzervy, víčka, alobal, kovové tuby, hřebíky i šroubky, případně vysloužilé nářadí, kávové kapsle a další drobný kovový odpad. Bezpečně vás o správnosti třídění ujistí recyklační symboly na obalech, shodné najdete i na řadě popelnic. Hledejte zkratky FE, případně ALU s čísly 40, nebo 41 uvnitř trojúhelníku ze šipek.

Množství vytříděných kovových obalů (v tunách)

Počet nádob na sběr kovových obalů v metropoli: 1 800