Praha mění strategii. S prachem a přízemním ozónem letos nebojovala tradičním kropením a mlžením

Letní měsíce se nesly ve znamení vysokých teplot a na mnoha místech padaly rekordy, hlavní město nevyjímaje. Podle dat z meteorologické stanice v pražském Klementinu byl červenec s průměrem 23,2 stupně Celsia devátý nejteplejší od začátku měření před 249 lety. Vysoké teploty však s sebou přináší řadu rizik a potíží, které ještě do nedávna pomáhalo do určité míry snižovat pravidelné kropení a mlžení.

Z Prahy do Brna devětkrát

Kropení a mlžení je nedílnou součástí každoroční letní údržby, kterou si u Pražských služeb objednává Technická správa komunikací (TSK). Oranžové vozy Pražských služeb letos v létě vyjely do ulic hlavního města celkem pětkrát. V červenci čtyřikrát a v srpnu jednou, kdy si tuto službu samostatně objednala Městská část Praha 1. Kropicí cisterny najezdily po metropoli v součtu 1 895 kilometrů, což je stejná vzdálenost jako devětkrát z Prahy do Brna. „Celkem jsme na letošní kropení a mlžení spotřebovali 353 tisíc litrů pitné vody. Takové množství odpovídá zhruba 7,5 % objemu koupacího jezera v areálu Biotopu Radotín v hlavním městě,“ přibližuje tiskový mluvčí Pražských služeb Alexandr Komarnický.

Kropilo se a mlžilo daleko méně

Oproti minulým rokům vyjely letos kropicí vozy do ulic metropole méně často. Současné vedení města začalo bojovat proti vysokým teplotám a klimatickým změnám jinak, například výsadbou stromů, rozvojem modrozelené infrastruktury a tlakovým splachem komunikací. Kropení a mlžení platilo ale řadu let za účinný nástroj. Nejenže osvěžuje klima ve městě, ale zejména snižuje prašnost a intenzitu přízemního ozónu, který je pro lidský organismus dráždivý. Především pro oční spojivky, nosní sliznice a průdušky. Zvlášť nebezpečný je pak pro malé děti, jelikož se ozón drží nízko nad zemí.

„Pozor by si měly dávat především osoby s chronickými obstrukčními onemocněními a astmatem a malé děti. V poledních a odpoledních hodinách je při vysokých koncentracích přízemního ozonu lepší zdržet se intenzivní fyzické aktivity pod širým nebem,“ upozorňuje ve svém textu o dopadech přízemního ozonu Jáchym Brzezina z Českého hydrometeorologického ústavu v Brně.

Používá se pitná voda

„K dispozici máme pro metropoli více než 20 kropicích vozů. V horkých dnech se tak vesměs oranžová auta podílí na ochlazování vozovky i okolního vzduchu kropením a rozmlžováním čisté vody na vybraných komunikacích jednotlivých městských částí. Lokality, kde se kropí a mlží i dny výjezdu naší techniky, vybírá příslušná městská část s oblastní správou TSK. Kropicí vozy většinou projedou určenou trasu čtyřikrát. Každý z nich má pevně stanovený harmonogram,“ dodává mluvčí Pražských služeb Alexandr Komarnický. První letošní kropení a mlžení proběhlo v neděli 9. července od 13 hodin v režimu dvou kol v Praze 1, 2 a 3, přesně podle instrukcí a objednávky. To znamená, že pevně danou trasu projely cisterny celkem dvakrát.

Běžně se kropí a mlží, když venkovní teploty přesahují minimálně tři dny po sobě 25 °C nebo když nastanou tropické dny se zvýšenou koncentrací přízemního ozónu a vysokou prašností. Ke kropení se používá záměrně pouze pitná voda z běžného vodovodního řadu, kterou vozy nabírají z několika desítek předem stanovených hydrantů. Denní spotřeba je zhruba 660 m3 a jeden kropicí vůz na jedno naplnění (5-10 m3 podle specifikace) osvěží ulice o průměrné délce 17 kilometrů. Má to hygienické a zdravotní opodstatnění. Vodu totiž rozstřikují tak, aby ochladila nejen komunikace jako takové, ale i obyvatele a návštěvníky metropole.

„Standardně provádějí naši pracovníci kropení a mlžení v režimu minimálně 4 kol mezi 11. a 18. hodinou, často toho však stihnou v případě potřeby i více. Sami ale každopádně nikdy nemůžeme spouštět žádné programy ochlazování. Vždy musíme čekat na pokyny Technické správy komunikací,“ uzavírá Komarnický.