Článek
Speciální hnědé nádoby k separaci bioodpadu jsou v Praze k vidění čím dál častěji. V ulicích metropole se jich momentálně nachází více než 38 tisíc, což představuje meziročně zhruba pětinový nárůst. V praxi to znamená, že tento druh odpadu může třídit přibližně čtvrt milionu lidí.
Biologická složka platila dlouhé roky za popelku odpadového hospodářství. V posledních letech ale zájem o její separaci roste na straně měst, komunálních služeb i samotných spotřebitelů a občanů. Data ukazují, že popularita třídění v metropoli dál stoupá. Z bioodpadu se tak stává doslova poklad. „Je to základní ingredience pro výrobu výživného a na organické látky bohatého kompostu. Ten dodává potřebné živiny do půdy například v pražských parcích,“ vyzdvihuje hlavní přednosti této složky odpadu tiskový mluvčí Pražských služeb Alexandr Komarnický a dodává: „Jeho separace naplňuje předpoklady cirkulární ekonomiky, protože s odpadem se zachází jako s cenným zdrojem, který je pro energetické využití v malešické spalovně zcela nevhodný kvůli nízké výhřevnosti.“ Stále totiž platí, že přibližně 30 % obsahu směsného komunálního odpadu zbytečně tvoří kompostovatelná biologická složka.
Separace bioodpadu je trendy
Podle dat z loňska se nejméně bioodpadu vyseparuje začátkem roku, nejvíce pak na jaře a na podzim. V lednu 2022 svezly v součtu všechny pražské svozové společnosti 109,5 tuny bioodpadu. V květnu to bylo 1 573 tuny. Největší nápor zažily kompostárny v září, kdy v nich skončilo 1 838 tun bioodpadu. Za celý rok 2022 se pak svezlo 12 845 tun.
Lidé v třídění často zbytečně chybují
Hnědá popelnice se řídí jinými pravidly než vlastní kompost na zahrádce, má to své důvody. Například podestýlka po domácích mazlíčcích může znamenat riziko kontaminace patogeny a parazity včetně jejich spór a následné znehodnocení obsahu celé nádoby. Takto znečištěný bioodpad kompostárny odmítají, k jeho dalšímu zpracování proto dochází až na bioplynové stanici. Co do bioodpadu skutečně patří a co rozhodně ne, je detailně popsáno zde.
Z vytříděného rostlinného odpadu vzniká cenný kompost.
Kam s ním?
Nerudovskou otázku ohledně listí si během podzimu kladou primárně zahrádkáři a majitelé rodinných domů se zahradami. Zastupitelé hlavního města Prahy rozhodli o zákazu spalování suchého rostlinného materiálu s cílem zvýšení požární bezpečnosti a zlepšení kvality ovzduší. I v tomto případě představuje řešení biopopelnice, velkoobjemový kontejner na bioodpad nebo sběrný dvůr. „Kompostování a důsledný sběr spadaného listí pomáhá i v boji s klíněnkou jírovcovou, kterou jsou napadené kaštany v metropoli. Účinnou obranou proti tomuto škůdci je sběr listí a následné kompostování, nebo spálení,“ dodává závěrem mluvčí Pražských služeb.
Anketa
Množství vytříděného bioodpadu od občanů ve sběrných nádobách v Praze v letech 2020–2022 v tunách:
- 2020: 4 995
- 2021: 6 435,19
- 2022: 12 845,86
Do bioodpadu patří:
Pouze rostlinný odpad. Je možné separovat trávu, listí, zbytky ovoce a zeleniny, čajové sáčky z papíru, kávovou sedlinu, zbytky rostlin, zeminu z květináčů, plevel, drny se zeminou, košťály, štěpku z větví a keřů, piliny, hobliny, kůru, seno a slámu.
Do bioodpadu nepatří:
Všechny typy sáčků a obalových materiálů, kosti, kůže, oleje, mléčné výrobky, pečivo, vejce, skořápky, papír, plast, kov, sklo, biologicky rozložitelné nádobí, houbičky, utěrky ani pleny, podestýlky domácích zvířat, exkrementy, peří, chlupy, vlasy, uhynulá zvířata, znečištěné piliny ani hobliny (a to i ty od moči či výkalů jakýchkoliv zvířat).
Co patří a nepatří do popelnice na bioodpad.
Odkazy:
