Článek
Ty …, přeju ti rakovinu, padl jsi na úplné dno, to jsou příklady ocenění mého postoje k umožnění rituální porážky nejen jako výjimky pro židovské a muslimské náboženské obce a rovněž pro export.
Argumentace odpůrců návrhu zdá se býti naprosto logická. Vše prý směřuje jen k vyšším ziskům zemědělců a zpracovatelů masa. A ochránci zvířat mohou každého, kdo změnu podpořil, označit za prodejného necitu, který umožnil nelidské porážky zvířat. Tak abych sám nad sebou zaplakal.
Věc je však poněkud složitější. Obecně mám za to, že dodržování jakýchkoli tradic je pro komunitu, etnikum, náboženskou obec, nebo národ důležité. Pomáhá jedinci identifikovat se se společenstvím, do kterého patří a jehož součástí se cítí. Jsou však tradice, které může část společnosti považovat za škodlivý přežitek. Jakýsi atavismus, rudiment historie dané komunity.
Kdyby se například hlasovalo o zákazu ženské obřízky v zemích, kde se provádí, tak jsem jednoznačně pro. To ale nespadá do kompetence českého Senátu. Kdyby se hlasovalo o upuštění od tradičních rituálních porážek z náboženských důvodů všude ve světě, tak hlasuji pro. I tady je ale kompetence českého Senátu nedostatečná.
Často i několikadenní transporty jsou opravdu utrpením pro tisíce zvířat, která se od nás ročně vyvážejí. Většina z nich je po strastiplné cestě rituálně poražena bez jakéhokoli omráčení. To je současný stav, a ten český Senát ovlivnit může. Může změnit zákon tak, aby zvířata byla porážena u nás v souladu s evropskou směrnicí, která má zajistit minimalizaci utrpení zvířete.
Může stanovit povinnost před porážkou provést omráčení elektrickým proudem a uzákonit dohled zástupce Státní veterinární správy po celou dobu tohoto procesu. Kdybychom, byť jen několik set či tisíc zvířat ročně, mohli tímto způsobem uchránit od utrpením způsobeným cestou, tak má taková změna cenu. A proto jsem ji podpořil.
Dalším krokem by pak mohlo být, ale to už na úrovni Evropského parlamentu, zajistit, aby se veškerá jatečná zvířata porážela na pokud možno nejbližších jatkách.
