Hlavní obsah

Josefu Aloisi Náhlovskému se smáli, že je hypochondr. Na parte pak vzkázal, ať se smějí dál

Foto: By Zacatecnik - Own work, CC BY-SA 3.0, edit, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=5036619

Na jevišti hrál vychytralého prosťáčka, který se z každé šlamastyky nakonec vyvleče. V zákulisí měl pověst hypochondra, který s sebou vozí zásobu léků a rád rozdává diagnózy. Kamarádi se tomu smáli a on se smál s nimi.

Článek

Narodil se 15. prosince 1949 v Lomu u Mostu, pod Krušnými horami. Na internetu se dodnes objevuje i jiný rok narození. Byla to mystifikace, kterou si vymyslel on sám.

Nejdřív chtěl kopat v zemi. Na archeologii ale tehdy brali jen tři nebo čtyři uchazeče, a tak skončil na pedagogické fakultě v Ústí nad Labem, obor čeština a dějepis. „Já nikdy učit nechtěl!“ přiznal po letech.

Učení ho přesto zpočátku bavilo. Rok vyučoval češtinu na učňovské škole v Litoměřicích, budoucí prodavačky a švadlenky. Ty ho pak léta zvaly na své třídní srazy. Do života jim přibalil radu, jak vyzrát na učitele: najít si nějaký zvláštní odborný detail a nečekaně s ním kantora ohromit. Pak už vás prý nebude brát jako žáka, ale jako kolegu.

Školství se s ním ale nesrovnalo. Byla sedmdesátá léta, mladý učitel nosil dlouhé vlasy a večer hrál na baskytaru v rockové kapele. Po roce ho přeřadili do malé vesnice na Chomutovsku. Poděkoval a odešel dělat pomocníka na krajské kulturní středisko. „K úlevě tehdejšího krajského školského inspektorátu jsem v roce 1977 řady pedagogů opustil,“ glosoval to s odstupem.

Objevil Gotta, teď objevil mě

Hrál amatérské divadlo. Po jednom představení za ním přišel pan Spurný a řekl mu, že kdysi objevil Karla Gotta a teď objevil jeho. Zeptal se, jestli by nechtěl bavit lidi profesionálně. Za první vystoupení dostal devadesát korun.

Slovo bavič přitom celý život nesnášel. Tvrdil, že ho vymyslel Karel Šíp a že zní jako topič, lepič nebo holič. O sobě raději říkal, že je šašek, komik a klaun.

Jeho skutečnou školou se stala country kapela Fešáci. Spolu s Petrem Novotným dělal na jejich koncertech konferenciéra a u kapely vydržel zhruba patnáct let. „Petr Novotný mně i Josefu Mladému dal tenkrát opravdovou školu,“ vzpomínal.

U Fešáků přišel i ke svému druhému jménu. Byli tam dva Josefové, on a Josef Mladý, a tak mu začali říkat Lojzo. Alois mu zůstal na plakátech, v občance ho nikdy neměl. Když se ho ptali, odkud jméno má, rád to svedl na Aloise Jiráska. Dějepis přece vystudoval.

Foto: By Luděk Kovář, Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=70760086

Josef Mladý

Od Petra Novotného si ale neodnesl jen řemeslo a novou přezdívku. Právě Novotný ho podle jeho slov začal veřejně označovat za hypochondra a ta nálepka už na něm zůstala.

Kdo ho znal, věděl, že o nemocech mluví rád a často. Na zájezdy, dovolenou i sportovní utkání jezdil se zásobou léků. Jednou si do Všechnopárty přinesl dokonce lékařskou knihu a Karlu Šípovi podle příznaků naservíroval diagnózu: cirhózu jater.

On sám o hypochondrii nechtěl ani slyšet. „To je nesmysl, který do světa troubil jen Petr Novotný,“ bránil se. Jindy si postěžoval, co s sebou taková pověst nese. „Přijdete do nemocnice, že vám něco je, a lidi nevěří, dělají si legraci.“ Sám to viděl jinak: jen se hlídá, a když se mu něco nezdá, poradí se s lékaři. Ti se mu za ta léta stali přáteli.

Okolí to bralo s úsměvem. „Vím, že byl trochu hypochondr, že veškeré nemoci, o kterých si přečetl, měl,“ vzpomínala zpěvačka Heidi Janků.

Skutečné potíže ale měl. Trápily ho průdušky a kvůli nim jezdil do lázní v Luhačovicích. V městečku si vyhlédl dům a koupil ho. Žil pak napůl v ústeckém paneláku na Klíši a napůl na Moravě.

Hloupý Honza, který vždycky vyhraje

S Josefem Mladým se potkal v Ústí nad Labem, kde spolu hráli v jedné kapele. Mladý byl o pět let mladší, rodák z Ústí. Od osmdesátých let vystupovali jako dvojice v hudebně zábavných pořadech a silvestrovských show. Odehráli přes tři a půl tisíce představení, profesionálně spolu vydrželi třicet sedm let a dočkali se i vlastních profilových Úsměvů.

Role měli rozdělené přesně. Náhlovský psal texty, Mladý je režíroval. „Pepa měl zvláštní typ suchého a sarkastického humoru,“ říkal o něm Náhlovský.

Na jevišti hrál vychytralého prosťáčka, který na způsob hloupého Honzy nakonec přelstí všechny. Cenil zuby a vtipy prokládal vlastním smíchem. Diváci měli pocit, že na jevišti improvizují. Ve skutečnosti měli většinu výstupů pečlivě nacvičenou a Náhlovský tvrdil, že komik musí mít vždycky v záloze „tutovku“, která zabere za každých okolností.

Svůj žánr hájil i ve chvílích, kdy se ze slova estráda stala skoro nadávka. Připomínal, že jde o starý dramatický útvar a že čistá zábava nemusí ani poučovat, ani vychovávat. „Já jsem lidový komik, ale nechci spadnout do suterénu vulgarit.“

Smál se i sám sobě. Za fotbalovou Amforu hrával na křídle útoku a rád vyprávěl, jak o něm Antonín Panenka prohlásil, že je jediné křídlo, kterému se musí nahrávat do chůze, ne do běhu. Mrzelo ho, že jeho kraj nemá žádný folklór, tak si ho vymyslel: sepsal Krušnohorskou kroniku o fiktivním národu starých Krušnohorců a sám se pak představoval jako poslední žijící Krušnohorec. Původně ji prý chtěl vydat jako toaletní papír, aby si lidé kus přečetli a pak ho rovnou použili.

Noty neuměl, Čochtana zpíval z fleku

Filmových nabídek prý dostal víc, než přijal. Na plátně debutoval až po padesátce v komedii Marie Poledňákové Jak se krotí krokodýli (2006) jako traktorista Jeníček. Natáčelo se na Vysočině, na venkovské tancovačce si zahrál na trombon a připletl se i do rvačky. Kvůli roli se naučil řídit traktor. Menší role pak přišly ve filmu Rodinka a ve snímku Miluji tě modře.

Na divadle si troufl na roli, se kterou byl dlouho spojený Jan Werich. Rok a půl hrál vodníka Čochtana v muzikálu Divotvorný hrnec. Noty neuměl, a tak při zkouškách řekl, ať je zahodí, že to zazpívá z fleku. Werich pojal Čochtana jako moudrého filozofa, Náhlovský ho hrál jako Čecháčka a světoběžníka, který se ohlíží za holkami.

Pochválil ho za to Jiří Suchý, kterého ze všech českých humoristů obdivoval nejvíc. Tvrdil, že by mu měli postavit sochu.

V roce 2017 lékaři zjistili rakovinu Josefu Mladému. Přes deset let už předtím bojoval s těžkou cukrovkou. Náhlovský, který o svých bolestech mluvil, kudy chodil, tentokrát mlčel. Byl jediný z blízkých, kdo věděl, jak vážné to je, a oba si to nechali pro sebe.

Mladý zemřel 6. května 2018 ve věku třiašedesáti let. „Pro mě je to ztráta jako v manželství,“ řekl tehdy Náhlovský. Rozloučení se konalo o pět dní později ve strašnickém krematoriu. Před budovou stál malý vrtulník, Mladý byl spolumajitelem firmy, která je vyráběla. Hudebníci hráli italské operní árie, které si Mladý vybral sám.

Náhlovský plakal celý obřad. Mladého vdova ho držela za ruku. Když se rakev dala do pohybu a všichni vstali, zhroutil se úplně.

Brát se? Nejdřív po dvaceti letech, a to na zkoušku

O soukromí příliš nemluvil. Ženatý byl jen jednou, s Marií. Manželství skončilo rozvodem a děti z něj nebyly. Svatby se pak bál. „Já se svatby bojím, nikdy nevíte, jak to všechno dopadne,“ přiznal.

Se svou poslední partnerkou, malířkou a portrétistkou Janou Holou z Moravy, byl asi šestnáct let. Každý z nich měl vlastní domácnost. Namalovala mu portrét a on se smál, že ho vylepšila kvůli lidem.

Když se ho v šestašedesáti ptali na svatbu, mávl rukou, že spolu jsou teprve deset let. Lidé by se podle něj měli brát až po dvaceti letech, a to nejspíš na zkoušku. Na vlastní dítě už prý oba neměli čas ani energii.

Rád se obklopoval krásnými ženami a chlubil se, že ať je kdekoli, vždycky má kde přespat. Jeho dlouholetá přítelkyně Veronika Záhorská, se kterou založil charitu Korunka pomáhá, ale viděla i jinou stránku. Ve stáří ho podle ní trápilo, že nemá děti a nejbližší rodinu, a často propadal chmurným myšlenkám. Chyběl mu prý domov. „Místo, kam se vracet.“

Pepi, dej se dohromady

V posledním roce života si okolí všímalo, že viditelně zhubl. Pracovní tempo ale nezvolnil. Na rok 2022 měl s Karlem Šípem nasmlouvané další turné. Od ledna do května je čekalo jednadvacet večerů po Čechách a Moravě. Šíp tomu neříkal turné, ale společné večery.

Při vystoupení v Jihlavě si Šíp všiml, že jeho kamarádovi není dobře. Všiml si toho i zvukař. Publikum nepoznalo nic. „Pepi, dej se dohromady,“ řekl mu Šíp. Naposledy spolu stáli na jevišti 24. února v Nymburce. Do Teplic, kde měli hrát 2. března, už Náhlovský nedorazil. Stihli jen šest večerů z jednadvaceti.

Zdraví se mu během několika dní zhoršilo. Na operaci se mu prý nechtělo. Nakonec musel na akutní zákrok a z něj se už neprobral. Skoro měsíc ležel v umělém spánku na jednotce intenzivní péče v ústecké nemocnici. U jeho lůžka se střídali bratr a bývalá manželka Marie. Týden před smrtí ho tam za ruku držela i Jana Holá. Věřila, že ji slyší.

„Smrt pro něj už byla vysvobozením,“ řekla Veronika Záhorská.

Josef Alois Náhlovský zemřel 7. dubna 2022 ve věku dvaasedmdesáti let na selhání organismu. Kamarádi si zvykli, že si na zdraví stěžuje pořád. Že je to tentokrát vážné, nečekal nikdo. „Kamaráde, parťáku, ať je ti nebe lehké,“ napsal Karel Šíp.

Rozloučení se konalo 14. dubna ve strašnickém krematoriu, tam, kde se o necelé čtyři roky dřív loučil s Josefem Mladým. Velká obřadní síň byla plná. Přišli Jiřina Bohdalová, Alois Švehlík, Karel Šíp, Aleš Háma, Petr Janda, Vašo Patejdl i hokejisté Jiří Šlégr a Milan Hnilička.

Dva staří kamarádi chyběli. Petr Novotný, muž, který mu kdysi přišil nálepku hypochondra, a Luděk Sobota se sami necítili zdravotně dobře a poslali místo sebe manželky. Novotného ženu Miroslavu doprovodil syn Pavel, kterého Náhlovský jako malého chovával.

Obřad zahájila píseň Nights in White Satin od Moody Blues. Rodinný přítel z Luhačovic vzpomínal na Náhlovského jako na pravého lázeňského šviháka. Moderátor Aleš Cibulka se k zesnulému obrátil přímo: „A tak jsi zarmoutil až zprávou, že už nejsi.“

Pak v sále zazněl hlas samotného Náhlovského, nahrávka z rozhlasového rozhovoru. Posluchačům v ní radil, ať se chovají tak, aby nikomu neubližovali. „Buďte normální, nic nepředstírejte.“

Rakev odjížděla za oponu za zvuků písně Na shledanou. Napsal ji Jiří Suchý. Sálem se rozlehl potlesk. V růžku úmrtního oznámení stál vedle černobílé fotografie vzkaz, který napsal on sám: „Celý život jsem rozdával smích a tak se smějte dál.“

Zdroje:

https://ustecky.denik.cz/zpravy_region/rozhovor-denik-archiv-josef-nahlovsky-202204078.html

https://www.seniorskelisty.cz/wp-content/uploads/2021/11/seniorske-listy-2021-03_webdata.pdf

https://zeny.iprima.cz/co-bylo-pricinou-smrti-bavice-josefa-aloise-nahlovskeho-a-proc-se-nikdy-nestal-otcem-89616

https://www.expres.cz/celebrity/josef-alois-nahlovsky-patnerka-jana-hola.A220407_203515_dx-celebrity_vlt

https://www.blesk.cz/clanek/celebrity-ceske-celebrity/541853/nahlovsky-na-pohrbu-mladeho-63-dojemna-zpoved-ktera-hrne-slzy-do-oci.html

https://cnn.iprima.cz/show-time/co-bylo-pricinou-smrti-josefa-nahlovskeho-jeste-pred-mesicem-verejne-vystupoval-89920

https://cnn.iprima.cz/show-time/pozustali-zverejnili-parte-nahlovskeho-komik-na-nem-nechal-jasny-vzkaz-89703

https://www.blesk.cz/clanek/celebrity-ceske-celebrity/709553/online-pohreb-josefa-aloise-nahlovskeho-72-prisla-plejada-ceskych-hvezd.html

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz