Jediné ANO kandiduje na více místech než minule. Ústup tradičních stran

Od roku 2014 klesá počet lidí, kteří kandidují v komunálních volbách. Letos je to dokonce nejmíň v tomto tisíciletí. To přinesl článek datových žurnalistů Kateřiny Mahdalové a Michala Škopa, který byl inspirací pro následující řádky a grafy.

Český statistický úřad poskytuje otevřená data všech voleb od roku 2000, ze kterých lze vyčíst hned několik zajímavostí. Čísla, která jsou na následujících obrázcích, vychází z informací o složení kandidátek. Ty mohou být samostatné, ve sdružení s nezávislými kandidáty (obvykle nějaké místní sdružení nebo osobnosti) nebo se spojí více stran. Pro zjednodušení jsou koalice více stran a sdružení více stran a nezávislých kandidátů bráni jako jedno, protože to hlavní, co se chce ukázat, tak je spolupráce stran.

Do přehledu nevstupují situace, kdy člena strany nominuje sdružení nezávislých kandidátů, ani situace, kdy člena nominuje jiná strana (například Zelení nebo Lidovci v Praze jsou jen členy svých stran, které ale nominuje Praha sobě na samostatné kandidátce). Starostové jsou v datech ČSÚ počítání bez SLK.

Jediným subjektem, který letos podal více kandidátek, je ANO (+23 %). Piráti podali cca stejně a ostatní jich podali méně. U nejstarších stran (Lidovců, KSČM, SocDem a ODS) jde o dlouhodobý trend, ale není to to samé. Lidovci a ODS nyní kandidují v asi polovině míst, ale komunisté nebo sociální demokraté jen v desetině. Tyhle dvě strany dříve kandidovaly v každé druhé obci, takže u nich je propad vidět nejvíc. Zajímavostí je, že Starostové (i bez SLK) nominovali kandidáty ve více místech než ODS. Těsně, ale přece. Lidovci jsou v téhle statistice bezkonkurenčně první, stále kandidují ve více jak tisícovce míst. Druzí jsou zmínění Starostové těsně před ODS, pak s odstupem ANO. Kolem 250 míst má TOPka, SPD nebo komunisté. Nejméně z vybraných stran Piráti a sociální demokraté.

Dramatický propad je vidět i u TOP 09, zejména když se podíváme na samostatné kandidátky. Z 668 kandidátek spadli na letošních 18. Dohání to spoluprací, takže i tak své kandidáty nominovali na více místech než Piráti nebo SPD.

Samostatně podané kandidátky ukazují velmi zajímavý obrázek u několika stran. Například ANO bude letos daleko víc vidět, i když je to pořád méně, než bylo v prvních volbách. Piráti půjdou samostatně jen v 35 případech, daleko víc se letos zaměřují na spolupráci, výrazně narostl počet koalic a sdružení, ve kterých jsou aktivní. TOP 09 jde samostatně v necelé dvacítce obcí či místních částí, o polovinu méně než minule. Poslední roky se TOPka zaměřuje hlavně na spolupráci, to bylo vidět i ve sněmovních, evropských nebo krajských volbách. Méně samostatných kandidátek sice ukazuje i ODS nebo Lidovci, ale u nich je vidět výrazný nárůst spoluprací.

Poslední roky se nesou napříč politickou scénou ve znamená spolupráce. Učí se to postupně všechny strany, ať ty historické či novější, které vznikly „v kuchyni“ s parlamentními ambicemi, nebo ty, které se vypracovaly od menších obcí a lokální politiky nahoru. Pro většinu stran to byl dříve doplněk (krom taktiky, kdy strana propůjčila svou zákonou moc k registraci kandidátky bez nutnosti sbírat podpisy), ale dnes už tahle forma může v počtu překonat samostatné kandidátky:

Zajímavý je vývoj u KSČM a SocDem, u obou došlo shodně k poklesu oproti roku 2022. Může to být způsobeno oslabenými stranami, nejen přirozeným úbytkem členů, ale i štěpením nebo neúspěšnými formami kandidátek v jiných volbách. Pohledem na koalice je i zde vidět rozdíl, kdy komunisté posílili spolupráci, ale sociální demokraté i v této metrice ztratili.

Zatímco rok 2022 byl v době, kdy ODS, Lidovci a TOPka ukazovali společný postup, po volbách 2025 se rozhodli zaměřit na posilování vlastních značek. A to se projevuje i v tomto přehledu, kde mají všechna tři uskupení zobáček u roku 2022 a poté pokles.

Pořadí stran podle počtu koalic či sdružení dvou a více stran:

Pokud byste se chtěli podívat, kde a s kým kdo spolupracuje, vydejte se na stránku Aktivity na webu Programy do voleb a pak podle strany se dostanete k přehledu koalic a spoluprací jednotlivých stran. Najdete tam nejen těchto 9 největších a nejznámějších stran, ale úplně všechny, které se letos voleb účastní.

Těch je 212 a k tomu ještě všichni nezávislí kandidáti a jejich sdružení. I když vám mohou připadat čísla stran více či méně působivá, tak se krčí před souhrnnými statistikami nestraníků a lokálních spolků. Ale to je také dané počtem malých obcí, kde velké strany málokdy nasazují svou kandidátku.

Protože v tomto přehledu si jednu čárku za podanou kandidátku připíše strana v Praze, ale i ve Veselé u Semil, nejde hned říct, kolik voličů se pokusí ve volbách oslovit. Takže i když celkových míst může být méně než minule, může to znamenat, že místo mnoha malých obcí se strana zaměří na větší obce. A to je námět třeba na příště.