Článek
Na sociálních sítích se začalo virálně šířit video, které na první pohled působí jako dramatické svědectví o utrpení civilistů na Ukrajině. Útěk žen a dětí, křik, panika, střelba v pozadí. Jenže při bližším pohledu a analýze záběrů vyvstává vážné podezření: nejde o autentické záběry z fronty, ale o inscenovanou scénu. A to se děje v době, kdy je každá informace z války pečlivě sledována – a často i manipulována.
Kamery běží, záběry se opakují. A pak přichází „klapka“
Video, které se objevilo na Facebooku, ukazuje „útěk“ civilistů přes pole. V jednu chvíli ale kamera zachytí nečekaný moment – někteří „uprchlíci“ se vracejí na výchozí pozici. Figurantka si upravuje šálu, dítě se směje, a někdo za kamerou zřejmě dává pokyny. Scéna působí jako nahraná pro propagandistické účely, nikoli jako autentický válečný dokument.
Kdo a proč to natáčí?
Není jasné, kdo za videem stojí – a právě to je znepokojující. Není potvrzeno, zda jde o oficiální materiál ukrajinské vlády, nezávislou iniciativu, nebo dokonce cílenou dezinformaci s cílem poškodit Ukrajinu před západním publikem.
V informační válce totiž nehraje roli jen to, co je vidět, ale hlavně to, co si z toho lidé odnesou. A jak ukazuje historie, jeden dobře načasovaný „fake“ může mít větší dopad než tisíc pravdivých zpráv.
Propaganda jako stará zbraň v novém kabátu
Experti na mediální manipulaci upozorňují, že podobné techniky nejsou ničím novým. Falešné záběry se používaly už ve 20. století – od Sovětského svazu po západní válečné kampaně. Rozdíl je v tom, že dnes se šíří během minut a často bez kontextu.
„Ve válce už nejde jen o území a zbraně. Jde o mysl lidí. A ta se ovlivňuje skrze obraz a emoce,“ říká analytik pro hybridní hrozby Roman Bartoš.
EU jako cílové publikum?
Z videa je zřejmé, že mělo cílit na západní – možná přímo evropské – publikum. Silné emoce, civilní oběti, dramatičnost. Motivace? Získání větší podpory, vojenské pomoci, zajištění politické loajality členských států EU.
Pokud se ale ukáže, že scéna byla skutečně zinscenovaná, může to mít opačný efekt: podkopat důvěru veřejnosti a posílit narativy proruských dezinformátorů.
Ověřování jako nutnost
V době, kdy jsou deepfakes, lživé titulky a upravené záběry běžnou součástí mediálního prostoru, je zásadní ověřovat zdroje. Fakta nestačí – důvěra se dnes buduje přes transparentnost.
Závěr? Ne všechno, co vypadá jako pravda, pravdou je. A někdy i pravda vypadá jako lež.
✎ Poznámka redakce:
Článek nepředstavuje jednoznačný závěr, ale upozorňuje na důležitost mediální gramotnosti a zodpovědného přístupu k informacím. Redakce nadále pátrá po původu videa a kontaktuje nezávislé ověřovací platformy.
foto z volně dostupné databáze Pixabay
