Řím bez růžových brýlí: Jak si užít Věčné město a nenaletět zlodějům

Řím je město, které se objevuje snad na každém seznamu vysněných evropských destinací. Fotografie Kolosea zalitého večerním světlem, romantické uličky v historickém centru, fontány, náměstí a vůně italské kuchyně vytvářejí dojem dokonalé dovolené. Jenže realita bývá o něco složitější. Řím je nádherný, fascinující a historicky jedinečný, ale zároveň hlučný, přeplněný, drahý a místy překvapivě chaotický. Právě proto je dobré odložit růžové brýle ještě před odletem. Ne proto, aby člověk o své nadšení přišel, ale aby si město dokázal užít naplno a nenechal se zaskočit nepříjemnými situacemi, které dokážou zkazit i ten nejlépe naplánovaný výlet.

Jako cestovatel s nižším rozpočtem jsem do Říma přijel s představou, že většinu času strávím obdivováním starověkých památek. Nakonec jsem si ale odvezl mnohem více. Poznal jsem město plné kontrastů, kde vedle tisíciletých ruin stojí obyčejné paneláky, kde se luxusní restaurace střídají s malými rodinnými podniky a kde turistické davy často zakrývají místa, která jsou mnohem zajímavější než slavné atrakce z pohlednic.

První šok většiny návštěvníků přichází už po příjezdu do historického centra. Řím patří mezi nejnavštěvovanější města Evropy a během hlavní sezóny to pocítíte doslova na každém kroku. U Kolosea, Fontány di Trevi nebo na Španělských schodech se často pohybují tisíce lidí současně. Pokud sníte o romantické fotografii bez davů, budete muset vstávat velmi brzy ráno.

Přesto není potřeba propadat zklamání. Nejkrásnější chvíle jsem paradoxně zažil mimo hlavní turistické špičky. Brzké ranní procházky úzkými ulicemi nebo večerní toulání po čtvrtích mimo centrum ukázaly úplně jinou tvář města. Najednou zmizel hluk turistických skupin a objevil se skutečný Řím, ve kterém místní posedávají před kavárnami a děti si hrají na malých náměstích.

O kapsářích v Římě kolují legendy a bohužel mají reálný základ. Nejrizikovějšími místy bývají stanice metra, přeplněné autobusy, okolí hlavního nádraží Termini a turistické atrakce. Nejde však o město, kde by člověk musel mít neustálý strach. Většina problémů vzniká ve chvíli, kdy návštěvníci ztratí pozornost.

Nejlepší obranou je jednoduchá prevence. Nenoste peněženku v zadní kapse kalhot, mobil nedržte zbytečně v ruce na přeplněných místech a cennosti si rozdělte na více míst. Pokud někdo začne nabízet náramek zdarma, růži nebo pomoc s fotografováním, buďte obezřetní. Podobné situace často slouží jako rozptýlení pozornosti. Většina Římanů je přátelská a ochotná, ale turistická centra přitahují i lidi, kteří se snaží vydělat na důvěřivosti návštěvníků.

Řím nemusí být drahá destinace, pokud člověk ví, kde hledat. Největší chybou je stravovat se v bezprostřední blízkosti hlavních památek. Stačí ujít několik ulic a ceny často klesnou o desítky procent. Místo restaurací s anglickými jídelními lístky a zaměstnanci lákajícími hosty z ulice se vyplatí hledat podniky plné místních obyvatel.

Skvělou volbou jsou malé pizzerie prodávající pizzu na váhu, pekárny nebo rodinné bistry. Často zde zaplatíte méně než polovinu toho, co v turistických restauracích. Další výhodou je mnohem autentičtější atmosféra. Na mnoha místech lze pořídit kvalitní oběd za cenu, která je srovnatelná s běžnými českými restauracemi.

Výrazně ušetřit lze také na ubytování. Hotely v centru bývají velmi drahé, ale čtvrti ležící několik zastávek metrem od historického jádra nabízejí podstatně lepší poměr ceny a kvality. Díky relativně dobrému spojení se navíc ke všem hlavním památkám dostanete během několika minut.

Největším překvapením pro mě nebylo Koloseum ani Vatikán. Nejkrásnější zážitky přinesla místa, o kterých se v průvodcích často píše jen okrajově.

Jedním z nich je bazilika San Clemente. Zvenku působí poměrně nenápadně, ale pod současným kostelem se skrývá doslova několik vrstev historie. Návštěvníci mohou sestoupit do podzemních prostor, kde se nacházejí pozůstatky starověkého Říma a ještě starší stavby. Pocit, že se člověk postupně propadá různými epochami dějin, je naprosto jedinečný.

Stejně působivá je čtvrť Coppedè. Mnoho turistů o ní vůbec netuší, přesto nabízí jednu z nejzajímavějších architektur ve městě. Budovy zde kombinují secesi, gotiku, baroko i fantazijní prvky připomínající pohádkové kulisy. Pro milovníky fotografie jde o skutečný poklad.

Dalším skrytým klenotem je Aventinský pahorek. Oproti rušnému centru zde panuje klidná atmosféra a návštěvníci si mohou užít nádherné výhledy na město. Nejslavnějším místem je klíčová dírka řádu maltézských rytířů, skrze kterou lze spatřit dokonale orámovanou kupoli baziliky svatého Petra.

Nezapomenutelným zážitkem je také návštěva baziliky San Paolo Fuori le Mura. Přestože patří mezi nejvýznamnější kostely Říma, většina turistů sem nikdy nezavítá. Díky tomu si lze vychutnat monumentální interiér bez nekonečných front a davů.

Mnoho návštěvníků tráví celý pobyt přebíháním mezi slavnými památkami. Tím však přicházejí o jednu z nejzajímavějších částí města. Skutečný Řím totiž nezačíná u Kolosea, ale v běžných ulicích, parcích a čtvrtích, kde žijí místní obyvatelé.

Velmi příjemnou oblastí je Trastevere. Přes den působí poměrně klidně, ale večer se promění v živou čtvrť plnou restaurací, malých barů a pouličních hudebníků. Přestože je mezi turisty stále populárnější, stále si zachovává část své původní atmosféry.

Pokud chcete uniknout ruchu centra, vydejte se do parku Villa Doria Pamphilj. Jde o největší veřejný park v Římě, kde lze na několik hodin zapomenout, že se nacházíte v jednom z nejrušnějších evropských měst.

Římská doprava může být pro návštěvníky překvapivě chaotická. Autobusy někdy přijíždějí se zpožděním, některé zastávky nejsou příliš přehledné a doprava v centru bývá velmi hustá. Přesto není důvod k obavám. Ve většině případů funguje systém dostatečně dobře na to, aby vás dostal tam, kam potřebujete.

Největší výhodou Říma je skutečnost, že velkou část historického centra lze projít pěšky. Často se ukáže, že chůze je rychlejší než čekání na autobus. Navíc právě během dlouhých procházek člověk objevuje zákoutí, která v žádném itineráři nenajde.

Řím není dokonalý. Je hlučný, přeplněný a občas vyčerpávající. Na některých místech narazíte na odpadky, dopravní chaos nebo agresivní prodejce suvenýrů. Jenže právě v tom spočívá jeho kouzlo. Nejde o sterilní kulisu vytvořenou pro turisty, ale o živé město s více než dvoutisíciletou historií.

Když přijmete jeho nedokonalosti, odmění se vám zážitky, které jinde nezažijete. Každá ulice zde vypráví vlastní příběh a za každým rohem se může objevit kostel, náměstí nebo starověká ruina, o které jste nikdy neslyšeli. A právě tyto nečekané objevy bývají často cennější než fotografie nejznámějších památek.

Pro lepší představu o cestování autem jsou vzdálenosti do Říma přibližně následující: z Prahy přibližně 1 300 kilometrů, z Brna okolo 1 150 kilometrů, z Ostravy zhruba 1 300 kilometrů, z Plzně přibližně 1 400 kilometrů, z Liberce okolo 1 450 kilometrů, z Olomouce asi 1 200 kilometrů a z Českých Budějovic přibližně 1 100 kilometrů. Většina cest vede přes Rakousko a severní Itálii. Při cestě automobilem je nutné počítat s dálničními poplatky v Rakousku i Itálii a také s tím, že samotný příjezd do centra Říma bývá jednou z nejnáročnějších částí celé cesty.

Zdroj fotografií: https://it.wikipedia.org/wiki/Roma

Zdroj: https://www.turismoroma.it/

zdroj mapy a vzdáleností: https://mapy.com