Hlavní obsah

Faraonova kletba: Zabíjí prastará magie, neviditelná plíseň, nebo náš vlastní strach?

Foto: Protokol 404 / ChatGPT Image 1.5

Muž s batohem a kšiltovkou nad propastí v pralese pod logem podcastu Protokol 404.

Údolí králů, listopad 1922. Archeolog Howard Carter po letech dlouhého pátrání konečně proráží otvor do zapečetěných dveří. Když se ho jeho mecenáš, lord Carnarvon, netrpělivě ptá, jestli něco vidí, Carter pronese slavnou větu: „Ano, úžasné věci.“

Článek

Objev neporušené hrobky faraona Tutanchamona byl archeologickým triumfem století. O pár měsíců později ale lord Carnarvon v káhirské nemocnici v agónii umírá, v celém městě v tu chvíli záhadně zhasnou světla a jeho pes v Anglii prý ve stejný okamžik zavyje a padne mrtev. Zrodil se nejslavnější mýtus moderní archeologie: Faraonova kletba.

Podle legendy měla nade dveřmi viset tabulka s nápisem: „Smrt na rychlých křídlech dostihne toho, kdo naruší faraonův klid.“ Lidé spjatí s vykopávkami začali umírat za podivných okolností. Kde ale končí prastará egyptská magie a začíná neúprosná věda?

Smrtící dech starověku

Pokud kletba skutečně fungovala, jejími nositeli nebyli neviditelní démoni, ale něco mnohem menšího a zákeřnějšího. Zapečetěná hrobka není jen místností s pokladem; je to hermeticky uzavřená biologická časová kapsle.

Egypťané vybavovali své mrtvé na cestu do podsvětí obrovským množstvím organického materiálu – ovocem, masem, obilím a látkami. Když tento koktejl uzavřete na více než 3 000 let do temného a teplého prostředí, vytvoříte dokonalý inkubátor. Moderní rozbory vzorků z egyptských hrobek (i z jiných archeologických nalezišť) prokázaly přítomnost vysoce nebezpečných patogenů, jako jsou plísně Aspergillus nigera Aspergillus flavus. Tyto plísně dokážou přežít celá tisíciletí v latentním stavu. Jakmile do hrobky vnikne čerstvý vzduch a zvířený prach, plísňové spory se dostanou do plic. U osob s oslabenou imunitou (což lord Carnarvon, který roky trpěl těžkými respiračními problémy, rozhodně byl) způsobí těžký zápal plic nebo masivní alergickou reakci.

Hrobky navíc často obsahují toxické plyny z rozkladu, amoniak, a dokonce stopy těžkých kovů z tehdejších barviv. První dech z odpečetěné hrobky tak připomíná vdechnutí toxického mraku.

Mrazivá moc nocebo efektu

Co ale lidé, kteří nezemřeli na dýchací potíže, ale spáchali sebevraždu, dostali náhlý infarkt nebo podlehli bizarním nehodám? Tady vstupuje do hry psychologie a děsivý bratr známého placeba – takzvaný nocebo efekt.

Naše mysl má nad tělem neuvěřitelnou moc. Pokud člověk hluboce a upřímně uvěří, že byl proklet a že ho čeká smrt (k čemuž tisk tehdy masivně přispíval neustálým živením legendy o kletbě), jeho mozek přepne tělo do stavu permanentního, extrémního stresu. Hladina kortizolu a adrenalinu vyletí na maximum. Tento chronický stav děsu dokáže v řádu týdnů či měsíců fatálně oslabit imunitní systém nebo vyvolat smrtelnou srdeční arytmii. V antropologii se tento fenomén nazývá „voodoo smrt“ (voodoo death). Pokud uvěříte, že kletba je reálná, vaše vlastní tělo ji pro vás s radostí vykoná.

Objektiv Protokolu 404: Novinářská kachna a chladná statistika

Při pohledu přes přísný filtr faktů a dat se však ten nejděsivější závoj kletby rozpadá na prach. Legenda o zhasnutých světlech v Káhiře? Tehdejší Káhira měla tragickou elektrickou síť a výpadky proudu byly na denním pořádku. Onen mrazivý nápis nad dveřmi hrobky o „smrti na rychlých křídlech“? Vůbec neexistoval. Vymyslel si ho jistý novinář, aby zvýšil prodejnost svých novin v době, kdy The Times měly na vykopávky exkluzivní práva a ostatní reportéři museli improvizovat.

A konečně statistika: Otevření hrobky bylo v různých fázích přítomno celkem 58 lidí. Během následujících dvanácti let jich zemřelo pouze osm. To je u skupiny starších, často nemocných britských gentlemanů trávících měsíce v drsném egyptském klimatu naprosto běžná úmrtnost. Sám hlavní objevitel Howard Carter, který byl cílem kletby číslo jedna a v hrobce strávil suverénně nejvíce času, zemřel pokojně doma v Anglii o celých sedmnáct let později ve věku 64 let.

Skutečnou kletbou faraonů tak nebyla magie, ale neviditelné spory prastarých plísní, lidská hysterie živená bulvárním tiskem a obrovská síla sugesce. Přesto ale – až někdy půjdete prozkoumávat tři tisíce let starou hrobku, raději si vezměte respirátor. Jistota je jistota.

Ondřej

V Protokolu 404 nehltáme staré učebnice a nebojíme se podívat na drsnou realitu lidské historie. Sledujeme stopy z naší zapomenuté minulosti až po nejmodernější boj o přežití. Volně dostupné spisy naleznete na Spotify. Ty nejdrsnější materiály pak v archivech exkluzivně na HeroHero.

Použité zdroje:

  • Day, J. (2006). The Mummy's Curse: Mummymania in the English-speaking World. Routledge.
  • Carter, H., & Mace, A. C. (1923). The Tomb of Tutankhamen. Cassell & Company.
  • Cannon, W. B. (1942). Voodoo Death. American Anthropologist.
  • Handwerk, B. (2005). Egypt's "King Tut Curse" Caused by Tomb Toxins? National Geographic.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz