Článek
Mimosmyslové vnímání (ESP – Extrasensory Perception) je odjakživa bitevním polem mezi zarytými ezoteriky a neústupnými fyziky. Pojďme se ale vyhnout laciným pouťovým věštkyním a podívat se na fenomén ESP optikou přísnějšího bádání.
Nečekaní svědci: Když se ESP dostane do vysoké společnosti
Případy, kdy lidé vědí věci, které by vědět neměli, nejsou vždy jen doménou pochybných duchařských seancí. Občas se objeví i v naprosto seriózních kruzích a zanechají po sobě záznamy, ze kterých běhá mráz po zádech.
- Předmluva od Alberta Einsteina: V roce 1930 vydal americký spisovatel a držitel Pulitzerovy ceny Upton Sinclair knihu Mental Radio. V ní pečlivě dokumentoval experimenty se svou manželkou Mary Craig, která vykazovala neuvěřitelné telepatické schopnosti. Sinclair v zamčené místnosti kreslil náhodné obrázky a jeho žena je v jiné části domu s děsivou přesností překreslovala. Na tom by nebylo nic zvláštního, kdyby knihu s respektem neopatřil předmluvou sám Albert Einstein, který se se Sinclairem přátelil a potvrdil, že výsledky experimentů zkrátka nelze vysvětlit náhodou ani podvodem.
- Ingo Swann a prstence Jupiteru: Během studené války americká CIA financovala projekt Stargate, který zkoumal využití tzv. vidění na dálku (remote viewing) pro špionáž. Jedním z testovaných subjektů byl umělec Ingo Swann. V roce 1973 byl požádán, aby mentálně „cestoval“ k planetě Jupiter a popsal, co vidí, ještě předtím, než k ní dorazí sonda Pioneer 10. Swann kromě jiného detailně popsal, že planeta má kolem sebe prstenec. V té době to astronomové považovali za nesmysl. O šest let později sonda Voyager 1 objevila tenký, prachový prstenec přesně tam, kde ho Swann popsal.
Laboratorní tma: Ganzfeldovy experimenty
Když se fenoménu chopila moderní parapsychologie, musela odstřihnout běžné smysly, aby zjistila, zda existuje nějaký „šestý“. Vznikly tak tzv. Ganzfeldovy experimenty.
Subjekt je umístěn do zvukotěsné místnosti. Na očích má rozpůlené pingpongové míčky, do kterých svítí červené světlo (čímž se vyruší zrak), a do sluchátek mu proudí bílý šum (vyrušení sluchu). V jiné místnosti (často i v jiné budově) sedí „odesílatel“, který se dívá na náhodně vybrané video nebo obrázek a snaží se ho telepaticky přenést. Po skončení experimentu subjekt vybírá ze čtyř možností to, co se mu v hlavě odehrávalo. Matematická pravděpodobnost náhody je 25 %. Analýzy desetiletí Ganzfeldových testů však vykazují konzistentní úspěšnost kolem 32 %. V kasinu by vás za takovou statistickou odchylku vyhodili, protože by věděli, že systém je nějakým způsobem nabouraný.
Pohled Protokolu 404: Proč to nelze ignorovat, ale ani přijmout
V rámci našich spisů narážíme na fenomén ESP velmi často. A vyžaduje to extrémně pečlivé balancování na tenké hraně mezi biologií a fyzikou.
Proč by to nemělo být fyzicky možné: Z hlediska klasické i moderní fyziky je mimosmyslový přenos informací nonsens. Pokud by mozek vysílal telepatické signály jako rádio, musel by generovat elektromagnetické vlnění. A zde narážíme na zákon převrácených čtverců – energie vlnění rapidně klesá se vzdáleností. Mozkové vlny (EEG) jsou navíc tak slabé, že je stěží zachytíme elektrodami přilepenými přímo na lebku. Přenos myšlenky přes celou republiku by vyžadoval energetický zdroj o síle jaderné elektrárny. A argumentace kvantovým provázáním (entanglementem) zde také selhává – kvantové jevy nepřenášejí makroskopické informace a kolabují v teplém, vlhkém a chaotickém prostředí lidského mozku. Navíc, pokud by byla telepatie evoluční výhodou, za miliony let by se vyvinula jako běžný nástroj komunikace, nikoliv jako vzácná anomálie.
Proč to přesto nemůžeme smést ze stolu: Navzdory tomu, že to fyzikálně nedává smysl, empirická data a pozorování nelze ignorovat. V roce 2011 publikoval prestižní Journal of Personality and Social Psychology studii profesora Daryla Bema z Cornellovy univerzity. Bem v devíti experimentech s tisícovkou studentů prokázal statisticky významné prekognitivní schopnosti (schopnost vnímat budoucí událost, než se stane). Navíc tu máme doslova miliony lidských svědectví – od matek, které vteřinu před havárií věděly, že se jejich dítěti něco stalo, až po lidi, kterým se zdál sen o katastrofě s přesnými detaily dlouho předtím, než se odehrála.
Jsme tak uvězněni v paradoxu. Máme tu jev, který podle všech přírodních zákonů nesmí fungovat, ale který se s děsivou pravidelností projevuje napříč celou lidskou historií i v přísně střežených laboratořích. A právě to je důvod, proč ESP zůstává jednou z největších nedořešených záhad lidského vědomí.
Ondřej
Použité zdroje:
- Sinclair, U. (1930). Mental Radio. Boni. (Předmluva: Albert Einstein).
- Puthoff, H. E. (1996). CIA-Initiated Remote Viewing Program at Stanford Research Institute. Journal of Scientific Exploration.
- Bem, D. J. (2011). Feeling the Future: Experimental Evidence for Anomalous Retroactive Influences on Cognition and Affect. Journal of Personality and Social Psychology.
- Honorton, C., et al. (1990). Psi Communication in the Ganzfeld: Experiments with an Automated Testing System and a Comparison with a Meta-Analysis of Earlier Studies. Journal of Parapsychology.
