Článek
Uvidíte totiž stopy po něčem, co by v saharské poušti vůbec nemělo existovat - masivních přívalech vody.
Standardní egyptologie, v jejímž čele stojí léta neoblomný Zahi Hawass, tvrdí, že Sfingu nechal postavit faraon Rachef zhruba 2500 let před naším letopočtem. Krásně to zapadá do úhledné časové osy lidského pokroku. Jenže pak na scénu nastoupila geologie.
Když geologové rozbijí historii
Na začátku devadesátých let minulého století přijel do Gízy doktor Robert Schoch, uznávaný geolog z Bostonské univerzity. Neočekával žádnou senzaci, ale to, co uviděl, ho šokovalo. Stěny kolem Sfingy nenesou typické horizontální stopy eroze způsobené pískem a větrem, jak je vidíme u jiných egyptských památek.
Schoch našel hluboké, vertikální trhliny a zaoblené profily. Pro geologa je to podpis, který nelze zfalšovat: extenzivní a dlouhotrvající vodní eroze způsobená silnými dešti.
Zde ale narážíme na brutální problém. Kdy v Egyptě pršelo tak moc a tak dlouho, aby to vyrylo metrové rýhy do pevného vápence? Určitě ne v době faraona Rachefa. Saharské klima bylo tehdy zhruba stejně suché jako dnes. Abychom našli období monzunových dešťů, které by Sfingu dokázaly takto „omlátit“, musíme se na klimatické ose vrátit mnohem hlouběji do minulosti. Na samotný konec poslední doby ledové – do období zhruba 10 000 až 5 000 let před naším letopočtem.
Lovci mamutů s dláty?
Co to znamená v praxi? Znamená to, že Sfinga (nebo alespoň její původní, hrubá podoba) musela v Gíze stát tisíce let předtím, než byl v Egyptě položen první kámen první pyramidy. Faraon Rachef ji pravděpodobně nepostavil, on ji pouze „vykopal“ z písku, zrenovoval a nechal její, časem zdevastovanou, lví hlavu přetesat do podoby svého vlastního obličeje (což by vysvětlovalo, proč je hlava Sfingy vůči obrovskému lvím tělu tak komicky malá).
Proč se akademická obec této geologické teorii tak urputně brání? Protože pokud má Schoch pravdu, hroutí se nám celá lidská historie.
Podle oficiálních tabulek jsme 10 000 let před naším letopočtem byli primitivní lovci a sběrači. Pobíhali jsme v kůžích a žili v jeskyních. Lidé v této fázi vývoje se zkrátka nerozhodnou, že z jednolitého masivu kamene vytesají 73 metrů dlouhý a 20 metrů vysoký monolit s dokonalou orientací k východu slunce v den jarní rovnodennosti. K tomu potřebujete organizovanou společnost, matematiku, astronomii a inženýrství.
Civilizační reset
Tady nehledejte mimozemšťany. Odpověď může být mnohem děsivější. Sfinga je pravděpodobně monumentem po lidské civilizaci, která byla stejně vyspělá jako ta egyptská, ale byla smetena z povrchu planety. Kataklyzma na konci doby ledové (rapidní tání ledovců, stoupnutí hladiny oceánů o desítky metrů) zničilo téměř vše. Přežily jen ty nejmasivnější kamenné stavby.
Velká Sfinga tak možná není jen hrobkou nebo strážcem pyramid. Je to varování trčící z písku. Kamenný důkaz toho, že lidský pokrok nepostupuje ve stále stoupající přímce. Historie se může zlomit, vyspělá společnost může padnout na samotné dno a tisíce let budování může spláchnout jediná klimatická katastrofa.
Ondřej
Zajímá vás temná stránka historie a drsná realita, kterou v učebnicích nenajdete? Připojte se k nám v audio-dokumentárním podcastu Protokol 404. Bereme si na mušku záhady z celého světa, ale na mimozemšťany nehrajeme – realita je totiž mnohem znepokojivější. Volně dostupné spisy naleznete na Spotify. Ty nejdrsnější materiály pak v archivech exkluzivně na HeroHero.
