Článek
Příběh majáku na ostrovech Flannan (známých také jako Sedm lovců) u západního pobřeží Skotska je jednou z nejlépe zdokumentovaných a nejvíce mrazivých záhad 20. století. Kam beze stopy zmizeli tři zkušení muži?
Zlověstné ticho na Eilean Mòr
Vše začalo 15. prosince 1900, kdy si posádka proplouvající lodi Archtor všimla, že maják na ostrově Eilean Mòr nesvítí. Hlášení se ale kvůli byrokracii zdrželo, a tak záchranná loď Hesperus dorazila k ostrovu až 26. prosince.
Na palubě byl i střídající strážce Joseph Moore. Už když se blížili k útesům, věděl, že je něco strašlivě špatně. Na stožáru nevlála vlajka na uvítanou. Na molu nečekaly prázdné bedny na zásoby. Na signální výstřel z lodního děla neodpovědělo nic než křik poplašených racků.
Moore se vylodil a vyrazil k majáku. Dveře byly pečlivě zavřené. Když vešel dovnitř, udeřilo ho hrobové ticho. Nenašel žádné stopy po boji nebo panice, ale to, co uviděl, bylo z psychologického hlediska mnohem horší. Nádobí bylo umyté, lampy vyčištěné a doplněné olejem. Postele byly rozestlané. Hodiny na stěně se zastavily. Na podlaze ležela převržená židle, jako by někdo ve spěchu od stolu prudce vstal. Z majáku zmizel veškerý život.
Detail, ze kterého mrazí
Vyšetřování následně odhalilo stopu, nad kterou zkušení námořníci kroutili hlavou. Z věšáku zmizely dva komplety nepromokavého oblečení do bouře. Třetí kabát – patřící strážci Donaldu MacArthurovi – tam ale stále visel.
Proč by zkušený námořník a strážce majáku opustil bezpečí silných stěn a vyrazil do zuřící atlantické zimní bouře jen v košili? Předpisy navíc striktně zakazovaly, aby maják opustili všichni tři muži najednou. Jeden musel být vždy uvnitř. Ať už se 15. prosince venku stalo cokoliv, donutilo to i třetího muže vyběhnout ven bez kabátu a porušit ta nejpřísnější pravidla.
Deník šílenství?
K případu se váže ještě jedna temná legenda – a sice zápisky v pracovním deníku (tzv. logbooku). Hlavní strážce Thomas Marshall údajně zapsal, že 12. prosince udeřila bouře, jakou nikdy v životě neviděl. Zkušený Ducat prý byl neobvykle tichý a urostlý, drsný rváč MacArthur – muž, který se nebál nikoho a ničeho – ale toho dne seděl v koutě a plakal. Zápis z 13. prosince konstatoval, že bouře pokračuje a všichni tři muži se modlí. Poslední záznam z 15. prosince zněl: „Bouře skončila, moře je klidné. Bůh je nade vším.“
Ačkoliv mnozí dnešní historici tvrdí, že tyto konkrétní „uplakané“ zápisy do příběhu později přidal americký spisovatel Vincent Gaddis, aby ho zdramatizoval, faktem zůstává, že na ostrově se odehrálo skutečné peklo. Na západním molu vyšetřovatelé našli železné zábradlí zohýbané do pravých úhlů a obrovské kusy skály a trávníků vytrhané z útesu ve výšce neskutečných 33 metrů nad hladinou moře.
Co je stáhlo do hlubin?
Teorií je spousta. Romantici a lovci senzací mluvili o únosu obří chobotnicí, o mořských pannách, cizích špionech nebo o tom, že se muži zbláznili z ponorkové nemoci, dva se navzájem zavraždili a třetí skočil ze zoufalství do vln. Pověrčiví obyvatelé nedalekých ostrovů rovnou tvrdili, že je pohltil „Fantom ostrova“ – temná entita, která nesnesla lidskou přítomnost na své skále.
Nejreálnější – a zároveň nejvíce děsivá – je oficiální teorie vyšetřovatele Roberta Muirheada. Dva muži (v kabátech) pravděpodobně bojovali na molu s uvolněným jeřábem na lana, aby zachránili vybavení před stoupající vodou. MacArthur to z tepla majáku sledoval oknem. Najednou spatřil, jak se k útesu blíží to, co námořníci označují jako Rogue wave – obří, anomální vražedná vlna, která může měřit desítky metrů.
Ve zlomku vteřiny pochopil, že jeho přátelům zbývají vteřiny života. V panice převrhl židli, vyběhl ven v košili, aby je varoval. Jenže nestihl vůbec nic. Tisíce tun ledové vody narazily do útesu a smetly všechny tři muže do prázdnoty oceánu jako smítka prachu.
Dnes je maják na ostrovech Flannan plně automatizovaný. Senzory a počítače nepotřebují jíst, nepláčou v bouři a nepotřebují nepromokavé kabáty. Záhada tří zmizelých mužů ale zůstává dokonalou připomínkou toho, že ať už postavíme jakkoliv tlusté betonové zdi, proti hrubé síle přírody jsme jen naprosto bezvýznamní.
Ondřej
Pokud vás baví stát na hraně mezi racionálním skepticismem a mrazením v zádech, připojte se k našemu vyšetřování.
Volné verze případů najdete na Spotify.
Ti z vás, kteří se nebojí jít do absolutních detailů a chtějí přístup k plným, necenzurovaným složkám, tajným přílohám a exkluzivním bonusům, jsou vítáni v našem plném archivu na HeroHero.
