Článek
K mikrofonu si ho posadila Katka M., aspirující freelance novinářka, která si na našem projektu trénuje své ostří a reportérské dovednosti. Ačkoliv si sama z osobní skromnosti nepřála v tomto textu jakékoliv vlastní promo, jsme si naprosto jisti, že o ní v budoucnu ještě hodně uslyšíme.
Zde je exkluzivní nahlédnutí pod pokličku toho, jak v Česku vzniká unikátní formát, který boří hranice běžného podcastu.
Katka M.: Ahoj Ondřeji, moc děkuji, že sis na mě udělal čas. Musím se přiznat, že tvůj projekt Protokol 404 mě v poslední době úplně pohltil. Česká podcastová scéna je plná true crime a záhad, ale většinou jde o volné povídání u mikrofonu. Ty na to jdeš úplně jinak – je to precizní atmosférický audio-dokument. Jak vlastně vznikla myšlenka vytvořit něco takhle komplexního a proč sis pro své spisy vybral právě mysteriózní témata?
Ondřej: Ahoj Katko, děkuji také. Vyrostl jsem na A. C. Clarkovi. Jeho bádání v oblasti záhad, ale i vědecké vize, z nichž se čerpá dodnes, mě vždycky fascinovaly. V posledních letech ale ve veřejném prostoru nahradila poctivé pátrání buď laciná creepy pasta, anebo naopak urputný hon za tím, kdo pomocí technologií všechny záhady co nejdřív vyvrátí. V obou případech mi chyběl více „holistický“ pohled na dané téma, a napadlo mě, že právě to by mohla být silná stránka nějakého podcastu. Jak správně říkáš, u většiny pořadů jde dnes jen o volné povídání u mikrofonu. Více dokumentárně zaměřená série tu zkrátka chyběla. Tak jsem si řekl, že takový pořad zkusím vytvořit sám.
Katka M.: To je strašně zajímavý postřeh. Dnes se v tomto žánru často buď jen prvoplánově straší, nebo až sterilně vyvrací, a opravdová zvídavost mizí. Formát audio-dokumentu ale nemůže být záležitost jednoho odpoledne. Jak dlouho ti vlastně trvá připravit jeden takový „Spis“?
Ondřej: To je trochu individuální, některá témata lze uchopit rychleji než jiná. Obecně se ale dá říct, že několik dní trávím rešeršemi a přípravou scénáře. Pak následuje jedno tiché odpoledne, které strávím namlouváním audia, a zhruba den až dva zabere finální střih obou verzí – té volně dostupné i celé, necenzurované. To zahrnuje i hledání vhodné hudby a zvukových efektů, které budují atmosféru. Před zveřejněním také ke každé epizodě připravuji bohatou sadu taktických příloh, které diskutované záležitosti ještě rozvíjejí. A k tomu všemu je nutné připočíst fakt, že o připravovaných tématech už celé týdny předem „přemýšlím na pozadí“ a hledám ten správný úhel pohledu. Když o tom tak teď přemýšlím, je to vlastně skoro full-time práce (směje se).
Katka M.: Z výsledku je ten full-time režim jednoznačně cítit. Mluvíš o tom, že do témat pronikáš opravdu hluboko. Který z případů pro tebe byl zatím tou úplně největší výzvou, nebo při kterém ti upřímně běhal mráz po zádech?
Ondřej: Je jich víc. Hned ten první, o ztracené hoře Kurupira v amazonském pralese, je plný otázek, na které nelze snadno najít odpovědi. Šlo by snadno mávnout rukou a říct, že tam ta hora tam nikdy nebyla a příběhy o ní od badatele Jaroslava Mareše jsou smyšlené. Jenže pak pátráš v archivu radarových snímků brazilské armády, kde jsou všechny segmenty amazonského pralesa vyfocené z výšky a dokonale kategorizované. A zjistíš, že pouze jeden jediný segment obsahuje po rozkliknutí nesprávný snímek – přesně ten segment, kde se má legendární hora nacházet.
Stejně děsivé ale bylo i jedno čistě vědecké téma, a to o anestezii. A neméně mrazivé případy nás teprve čekají. V nejbližších epizodách odhalím hned několik zajímavých záhad z Austrálie, ze kterých budou mít posluchači husí kůži i za ušima.
Katka M.: To s tou amazonskou radarovou mapou zní jako vystřižené z epizody Akt X! Zmínil jsi ale jednu důležitou věc, a tou je existence necenzurovaných verzí a obsáhlých příloh. Vaše hlavní základna se nachází na platformě HeroHero. Proč ses rozhodl komunitu budovat právě tam a co tam na badatele čeká?
Ondřej: Nemůžu úplně zastírat, že mít základnu za paywallem bylo hlavně ekonomické rozhodnutí, i za cenu pomalejšího růstu (směje se). Ale od počátku je to vyváženo právě tím, že na základně najdou posluchači komplexní médium. Přílohy k epizodám podcastu informace ještě rozšíří, doplní nebo bezpracně poskytnou potřebné reference, aniž by si je musel posluchač sám zdlouhavě dohledávat. Ale přílohami to nekončí. Na HeroHero vydávám i články, které se různým chybám v matrixu věnují hloubkově, a nerdi, co rádi čtou, se tak můžou v záhadách krásně „porochnit“. Nechybí ani humor a další bonusy. Například teď na Halloween máme připraveno malé překvapení, které potěší každého milovníka deskovek a formátu Print&Play.
Katka M.: To halloweenské překvapení mě navnadilo! Ondřeji, moc ti děkuji za skvělý rozhovor a za to, že jsi nás nechal nahlédnout do svého tvůrčího procesu. Přeji spoustu dalších nevyřešených spisů a plnou základnu věrných badatelů!
Pokud vás Ondřejovo pátrání zaujalo a chcete se sami ponořit do temných vod audio-dokumentární série Protokol 404, základní audiotéka je vám plně k dispozici. Volně přístupné verze jednotlivých Spisů si můžete kdykoliv naladit na Spotify. Pokud ale toužíte jít opravdu do hloubky, slyšet epizody v jejich plné, necenzurované délce a získat exkluzivní přístup ke všem taktickým přílohám, článkům a bonusům, vstupní dveře na hlavní badatelskou základnu na HeroHero jsou pro vás dokořán.
