Hlavní obsah

„Gangsterské metody“ a zuření komunistů: Legendární únos tří letadel na západ v roce 1950

Foto: Wikimedia Commons/ United States Air Force/ Public domain

Ráno 24. března 1950 odstartovala z Brna, Ostravy a Bratislavy tři letadla do Prahy. Ani jedno tam nedoletělo. Na palubě seděl agent StB i šéf ČSA s pistolí, a stejně to nezastavili.

Článek

Pátek 24. března 1950, půl sedmé ráno. Z letiště v Brně a v Ostravě startují dvě dvoumotorové dakoty Československých aerolinií. O hodinu později se k nim přidá třetí z Bratislavy. Všechny mají stejný cíl: Prahu. Na palubě je dohromady 85 lidí, sedmdesát cestujících a patnáct členů posádek.

Do Prahy nedoletí ani jedno letadlo. O dvě až tři hodiny později přistávají jedno po druhém na americké vojenské základně v bavorském Erdingu u Mnichova.

Pilotům hrozilo zatčení

Za útěkem stáli bývalí letci britského královského letectva RAF. Za války bojovali proti Hitlerovi, po únoru 1948 se z nich ale stali nepřátelé režimu. Ladislav Světlík, Oldřich Doležal a Vít Angetter směli zatím létat jen proto, že aerolinky neměly dost pilotů. V roce 1950 tvořili bývalí letci RAF ještě přes polovinu létajícího personálu ČSA.

Věděli, že je to jen otázka času. Jejich kolegové už mizeli ve věznicích. Generál Karel Janoušek, bývalý velitel československých letců v Británii, dostal 19 let. Oldřich Doležal se doslechl, že je jeho jméno na seznamu lidí určených k zatčení.

Plán chystali zhruba dva měsíce. Využili toho, že tři ranní lety mířily do Prahy ve stejnou dobu. Na palubu propašovali i své rodiny. Manželky se zapsaly pod dívčími jmény, protože rodinní příslušníci pilotů s nimi létat nesměli.

Provaz od padáku a boule na hlavě

Na ostravském letadle věděl o plánu jediný člen posádky, Ladislav Světlík. Asi půl hodiny po startu vešel s pistolí do kokpitu. Radiotelegrafistu a palubního mechanika svázal šňůrami od padáku. Kapitán Mečislav Kozák ho pak požádal o zvláštní laskavost: ať ho udeří. Doma pak bude moct tvrdit, že se bránil. Světlík ho lehce praštil a Kozákovi naskočila boule. Světlík vystoupal nad mraky a zamířil na Linec.

V ostravském letadle seděla i skupina komunistických funkcionářů. Mířili na schůzku s prezidentem Gottwaldem.

Na brněnském letadle převzal řízení Vít Angetter. Kapitán Josef Klesnil měl doma rodinu a rozhodl se vrátit. Nechal se proto pro jistotu připoutat k sedadlu. Ve stejném letadle letěl i generální ředitel ČSA Leopold Thurner. Když pochopil, co se děje, vytáhl pistoli a křičel „Zrada!“. Bylo pozdě. Letadlo už stálo v Erdingu a americká vojenská policie ho odzbrojila.

Nejdramatičtější byl bratislavský let. Celá posádka byla zasvěcená. U Břeclavi Oldřich Doležal ohlásil závadu podvozku a stočil letadlo na západ. Na palubě ale seděl agent StB Karel Nejepinský. Vytáhl zbraň a dobýval se do zamčeného kokpitu. Neuspěl. Po přistání odmítal vystoupit, dokud ho Američané nevyvedli.

Celá akce proběhla bez jediného výstřelu.

Svoboda, nebo návrat

V Erdingu dali Američané všem 85 lidem na vybranou. Mohli požádat o azyl, nebo se vrátit domů. Svobodu si zvolilo 27 z nich, piloti a jejich rodiny, dvě letušky a část cestujících. Zbylých 58 lidí se 28. března vrátilo autobusem do Československa. Mnozí z nich měli doma rodiny.

Režim zuřil. ČTK mluvila o „zločinném přepadení pilotů a hromadném únosu cestujících“, Rudé právo o „gangsterských metodách“. Vláda žádala vydání osmi členů posádek jako obyčejných zločinců. Spojené státy odmítly. Tři dakoty se 3. května vrátily domů, uprchlíci zůstali na Západě.

Rozsudky smrti v nepřítomnosti

V červenci 1950 je soud odsoudil v nepřítomnosti. Posádky dostaly tresty smrti, cestující, kteří zůstali venku, až 25 let. Na palubách letadel od té doby létal ozbrojený policista v civilu a piloti museli každých deset minut hlásit polohu. Zbylí letci RAF postupně z ČSA zmizeli.

Za útěk zaplatili i ti, kdo zůstali doma. Strýc pilota Doležala, který odvezl jeho ženu a syna na letiště, směl až do konce života pracovat jen jako lesní dělník. Kapitán Klesnil, který se tehdy vrátil, byl z aerolinií vyhozen. O rok později utekl pěšky přes hranici i s těhotnou ženou a synem.

Režim si nakonec vzal aspoň propagandu. V roce 1952 natočili Ján Kadár a Elmar Klos film Únos. Uprchlí piloti v něm vystupovali jako zrádci a agenti Západu.

Zdroje

https://english.radio.cz/node/8104690

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/kdyby-to-nevyslo-dostal-by-otec-trest-smrti-95321

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/magazin-horky-navrat-letcu-raf-z-hrdinu-udelali-komuniste-zradce-a-kriminalniky-211087

https://history.state.gov/historicaldocuments/frus1950v04/d284

https://fcafa.com/2011/03/12/they-flew-to-exile-1950/

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz