Hlavní obsah

Paradox komunistické éry: Popel budovatele Slánského skončil na silnici

Foto: Wikimedia Commons/ Anonymous/ Public domain

Tribuna zasedání Ústředního výboru KSČ (1948), zleva Švermová, Slánský, Gottwald, Zápotocký, Nosek

Rudolf Slánský pomáhal budovat komunistický režim a v roce 1951 slavil padesátiny s vyznamenáním. O rok později ho vlastní soudruzi poslali na šibenici.

Článek

Rudolf Slánský patřil na začátku padesátých let k nejmocnějším mužům Československa. Jako generální tajemník komunistické strany řídil její každodenní chod a byl druhým nejvýše postaveným mužem hned po Klementu Gottwaldovi. Na konci roku 1952 ho však režim, který pomáhal budovat, poslal na šibenici a jeho popel podle dochovaných svědectví skončil rozsypaný na silnici za Prahou.

Gottwaldův muž číslo dvě

Slánský se narodil 31. července 1901 v Nezvěsticích na Plzeňsku do židovské rodiny a v roce 1921 vstoupil do komunistické strany. V roce 1938 odešel s vedením strany do Moskvy, kde ho v roce 1943 postihla osobní tragédie, protože neznámá žena unesla z kočárku jeho malou dceru Naďu. Dívku se už nikdy nepodařilo najít.

Po válce se Slánský vrátil domů a od roku 1946 patřil k hlavním mocenským oporám Gottwaldovy strany. Byl jeho dlouholetým spolupracovníkem i osobním přítelem a z pozice generálního tajemníka kontroloval stranický aparát, který po únoru 1948 ovládl celou zemi.

Padesátiny bez Stalinova přání

Na konci července 1951 slavil Slánský padesáté narozeniny a dočkal se velkolepých oslav. Gottwald mu 30. července udělil Řád socialismu, lidé posílali blahopřání a jeho jméno nesla továrna i hlavní ulice v rodných Nezvěsticích. Jedno přání však chybělo, protože Stalin Slánskému negratuloval, a zasvěcení to chápali jako zlé znamení.

Komunistické strany ve východním bloku tehdy hledaly nepřátele ve vlastních řadách. Po roztržce Moskvy s Jugoslávií a po procesu s Lászlem Rajkem v Budapešti v září 1949 přijeli do Prahy sovětští poradci, kteří měli spiknutí odhalit i v Československu. Historik Jiří Pernes upozornil, že žádné skutečné Slánského spiknutí neexistovalo a že ho vymysleli právě sovětští poradci.

Dne 24. listopadu 1951 v jednu hodinu ráno se Slánský vrátil domů z večeře u premiéra Antonína Zápotockého a příslušníci Státní bezpečnosti ho tam zatkli. Gottwald Slánského obětoval, protože se sám bál, že by se mohl stát terčem čistky.

Proces s nacvičeným scénářem

Proces začal 20. listopadu 1952 a na lavici obžalovaných usedlo čtrnáct bývalých vysokých funkcionářů, mezi nimi ministr zahraničí Vladimír Clementis, Otto Šling, Bedřich Reicin nebo Artur London. Prokurátor zdůraznil, že jedenáct z nich má židovský původ, a proces proto dostal výrazně antisemitský podtext. Obžaloba je vinila z titoismu a sionismu a tvrdila dokonce, že se v roce 1947 ve Washingtonu konala tajná schůzka, na níž měli americký prezident Truman a další politici připravovat jejich protistátní spiknutí.

Obžalovaní své role předem nacvičili a před soudem se ke všemu přiznali. Slánský ve vazbě dokonce zkoušel spáchat sebevraždu a k přiznání ho dovedlo až půl roku krutých výslechů. Dne 27. listopadu 1952 soud vynesl jedenáct rozsudků smrti a tři doživotní tresty, které dostali Artur London, Evžen Löbl a Vavro Hajdů.

Syn, který žádal smrt pro otce

Proces zasáhl i rodiny obžalovaných. Devatenáctiletý student Tomáš Frejka napsal předsedovi státního soudu dopis, ve kterém pro svého otce Ludvíka Frejku žádal trest smrti. Ani to mu však nepomohlo, protože po rozsudku musel opustit vysokou školu a pracovat jako dělník. Synové Otty Šlinga Jan a Karel, kterým bylo sedm a pět let, strávili celkem 28 měsíců v dětských domovech a manželka Vladimíra Clementise Lída prožila 22 měsíců ve vazbě v Ruzyni.

Popel na zledovatělé silnici

Popravy začaly 3. prosince 1952 krátce po třetí hodině ranní v pankrácké věznici a kat postupně oběsil jedenáct odsouzených včetně Slánského. Těla úřady zpopelnily a popel rodinám nevydaly. Popel údajně skončil rozsypaný na zledovatělé silnici za Prahou. Podle jiné verze, kterou uvádí Encyclopedia.com jako pověst, jím příslušníci Státní bezpečnosti posypali blátivou cestu, aby uvolnili uvízlé auto. Přesné místo se dodnes nepodařilo zjistit.

Soud Slánského právně rehabilitoval v dubnu 1963 a úplné očištění přišlo během Pražského jara v roce 1968. Zpráva komise, která tehdy potvrdila, že proces byl vykonstruovaný, však po srpnové okupaci nesměla vyjít a čtenáři se s ní seznámili až v zahraničí. Po roce 1989 jmenoval prezident Václav Havel syna Slánského, který se také jmenoval Rudolf a za normalizace patřil k disidentům, velvyslancem v Moskvě.

Příběh Rudolfa Slánského zůstává jedním z největších paradoxů komunistické éry. Muž, který stál v čele strany v době, kdy režim posílal na popraviště své odpůrce, skončil stejně jako oni a stal se obětí systému, který sám pomáhal vytvořit.

Zdroje

https://ct24.ceskatelevize.cz/archiv/1120745-kdyz-komuniste-vrazdili-komunisty

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/magazin-historie-pro-otce-zadal-provaz-presto-nemohl-studovat-osudy-rodin-slanskeho-procesu-299053

https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/2293198

https://cnn.iprima.cz/rudolf-slansky-se-narodil-pred-120-lety-jak-na-nej-vzpominaji-v-jeho-rodne-vsi-30651

https://www.encyclopedia.com/history/encyclopedias-almanacs-transcripts-and-maps/slansky-trial

https://en.wikipedia.org/wiki/Rudolf_Sl%C3%A1nsk%C3%BD

https://en.wikipedia.org/wiki/Prague_Trials

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz