Úřední perly (1. díl): Ochrana osobních údajů v kolínském podání (1. díl)

Jako správný kverulant jsem se jal za pomoci informačního zákona prověřit dodržování platných zákonů ze strany úřadů vůči jistým veřejným činitelům či rovnou dodržování platných zákonů veřejnými činiteli samotnými. Nejlepší jsou ti veřejní činitelé, kteří svým hlasováním či úředním rozhodováním mění zákonná pravidla hry masám, a přitom sami pro množství práce ve prospěch veřejného blaha svá profesní rozhodnutí z nedbalosti či úmyslně nedodržují.

Hlavní témata byla následující: stavební zákon, řádná evidence staveb v katastru nemovitostí, přestupková činnost a její zákonné řešení, řádné placení a výběr daně z nemovitosti.

Černé stavby a neplacení daně z nemovitosti především! Tu platí většina, jenže kontrolní systém je děravý jak řešeto. K tomu se v některém dalším dílu vrátím. Mám k tomu ve sbírce jednu obzvlášť pěknou perlu z řad české policie.

V některých případech jsem v rámci náhodných zjištění do svých podání rovnou zahrnul i další potenciálně problémové osoby, které nejsou veřejnými činiteli. Někdy to bylo přímo nezbytné pro získání požadovaných informací, když je například podle daňového řádu vyloučeno poskytovat informace o finanční situaci konkrétní identifikovatelné osoby. Pak musí do hry nastoupit přiměřeně velký statistický vzorek.

Na základě jakého oprávnění si vlastně dovoluji usurpovat roli jakéhosi lidového kontrolora věcí a osob veřejných? Jednak jsem občan všímavý, daně řádně a včas platící. Také už ve svém věku dobře vím, že co si člověk nepohlídá sám, to lidem volený zástupce zpravidla řešit nebude, když se jej to osobně netýká.

Stěžejní je v tomto směru rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 5. 2009, č. j. 5 As 68/2008 - 67:

„Smyslem práva na informace, které se řadí mezi politická práva jednotlivců, je především (i když ne výlučně) kontrola činnosti veřejné správy. Cílem této kontroly je zjistit skutečnosti rozhodné pro posouzení dodržování zákonnosti při jejím výkonu, porovnat je v konkrétním případě se zákonem stanovenými standardy činnosti správního úřadu, vyhodnotit případné odchylky od těchto standardů a při zjištění porušení zákonnosti navrhnout nebo přijmout odpovídající prostředky nápravy.“

Správná formulace žádosti o informace vytvořené za peníze daňových poplatníků je pro její získání velice důležitá. Někdy ani to nemusí stačit, a je třeba se dobře vyznat v  dostupných možnostech obrany proti řehtání úředního šimla.

Zejména novináři vědí, že případné soudní spory nejsou levná věc. Bohužel to vědí i sami úředníci, a podle toho se některé úřady už jen z principu k běžným žadatelům o informace chovají. Ukázkový případ je za mě Vrchní státní zastupitelství v Praze. Co nakonec po soudních sporech poskytnou, to stejně na úřední desce v plném anonymizovaném rozsahu nezveřejní. Platným zákonům navzdory. Reálný postih konkrétního chybujícího úředníka nehrozí. Plýtvání peněz daňových poplatníků za prohrané soudní spory se konkrétnímu úředníkovi k úhradě z platu nedává.

Zkušenější podavači infožádostí občas zažijí pro běžného smrtelníka nečekané situace, ze kterých se může vyvinout bizarní seriál úředních omylů. Nezákonný sběr osobních údajů či jejich předávání třetí osobě, která by je za normálních okolností neměla vůbec od úředníků dostat, je velký problém. Rovněž tak nezákonné předání osobních údajů o žijící osobě žadateli, o které zpravidla zkušený infožadatel výslovně ani nežádá. Pak by měl ovšem zasáhnout Úřad pro ochranu osobních údajů.

V jedné mé kverulantské kauze se mistr tesař (ÚOOÚ) utnul hned v několika bodech mé stížnosti na nezákonný sběr a předávání osobních údajů ze strany konkrétního úřadu a úředníků. V rámci fair play jsem stížnost podal i za ty třetí osoby (sousedy jednoho významného veřejného činitele), ke kterým mi příslušný úřad nezákonně poskytl jejich osobní údaje. Já o ně nestál, stejně jsem je dostal. Díky tomu se snad nakonec podaří množinu chybujících úředníků napravit natolik, aby k tomu už v jejich úřední kariéře nikdy nedošlo. Věřím v kvalitní práci Kanceláře veřejného ochránce práv, u kterého zatím ještě živá kauza nejspíš skončí.

V rámci projednávání jedné mé infožádosti týkající se jednoho významného veřejného činitele a pár jeho zákony nedodržujících sousedů (nezbytný statistický vzorek) měli městští úředníci nutkavou potřebu lustrovat si moji osobu ve veřejných zdrojích vysoko nad rámec zákonných pravidel.

Podal jsem infožádost jako FO přes datovou schránku FO.

Požadované informace jsem v rozporu s platnými zákony, předchozími i následnými zkušenostmi z jiných úřadů, ani v částečné podobě nedostal. Odvolání krajský úřad ve shodě s městem, avšak v rozporu s rozhodovací praxí Nejvyššího správního soudu rozhodl v můj neprospěch. Další možné opravné prostředky budou následovat. Některé původně požadované informace jsem nakonec získal jiným legálním způsobem (například jiným úředním podáním z jiné kanceláře kolínského úřadu), a díky dalším podáním u jiných úřadů byl nežádoucí právní stav u některých zájmových osob a úředníků napraven. Nezaplacené daně již částečně doplaceny. Původního smyslu mé infožádosti částečně dosaženo. Dotyčný významný veřejný činitel nepřímo poučen, že se daně platit musí. Jeho přestupkové jednání nepatrného významu promlčeno.

V rámci přípravy na využití dalších opravných prostředků jsem přímo na úřadě zjistil a zajistil, a to díky zákonné možnosti nahlížet do příslušných spisů, množství důkazů o nezákonném sběru a předávání osobních údajů rozličných osob. Nejen mých. Taktéž významnému veřejnému činiteli i o významném veřejném činiteli. Paradox je, že k tomu předání osobních údajů významného veřejného činitele mé osobě došlo v rámci (dle mne nezákonného) zamítavého rozhodnutí městských úředníků, posléze i krajských úředníků. Kdybych dostal skutečně jen ty informace, o které jsem žádal, a  na které mám skutečně zákonný nárok, tak by se to nejspíš nestalo.

„3. Úředníci MěÚ Kolín ve spise X nezákonně evidují výpis z veřejné části živnostenského rejstříku týkající se mé osoby jako bývalého podnikatele, kde jsou uvedeny takové mé osobní údaje (mé bývalé adresy trvalého bydliště a sídla podnikání, ičo, detaily k vydaným živnostenským listům), které k vyřizování mé infožádosti podané fyzickou osobu úředníci rozhodně nepotřebovali…“

„Ve stížnosti adresované Vašemu úřadu stěžovatel uvádí, že na výpisu z veřejné části živnostenského rejstříku je kromě jiného uvedena jeho bývalá adresa trvalého bydliště. Dle ustanovení § 14 odst. 2 zákona o svobodném přístupu k informacím je fyzická osoba povinna uvést v žádosti o informace jméno, příjmení, datum narození, adresu místa trvalého pobytu nebo, není-li přihlášena k trvalému pobytu, adresu bydliště a adresu pro doručování, liší-li se od adresy místa trvalého pobytu nebo bydliště. Z výše uvedeného tedy vyplývá, že žadatel o informace úmyslně ve svých žádostech a podáních uvádí adresu svého bývalého bydliště a vědomě tak porušuje ustanovení zákona o svobodném přístupu k informacím. Účelem opatření údajů z veřejné části živnostenského rejstříku tak byla jednoznačná identifikace žadatele městským úřadem jakožto povinným subjektem.“

„Z celkového chování žadatele lze vyčíst šikanozní znaky. Žadatel rozesílá emaily na nejrůznější místa, včetně médií a zastupitelů města Kolína, s obviněními úředníků povinného subjektu i úředníků nadřízeného orgánu, obvolává úředníky i jejich nadřízené a vyhrožuje udáním za nezákonný postup, za porušení zákonů a předpisů. Využívá prostředky k zastrašení a vynucení si poskytnutí požadovaných informací. Právo realizuje za jiným účelem, než bylo získání informace.“

„K Vaší námitce na uložení výpisu z veřejné části živnostenského rejstříku město Kolín uvedlo, že účelem jeho opatření byla jednoznačná identifikace Vás jako žadatele o informace, neboť na žádostech o informace jste měl uvádět adresu svého bývalého bydliště. Zpracování osobních údajů obsažených na daném výpisu tak neshledal ÚOOÚ v rozporu s nařízením (EU) 2016/679.“

- Zákon č. 110/2019 Sb., Zákon o zpracování osobních údajů:

§ 62 (1) Správce nebo zpracovatel podle hlavy II se dopustí přestupku tím, že

b) poruší některou ze základních zásad pro zpracování osobních údajů podle čl. 5 až 7 nebo 9 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679,

- z článku 5 až 7 nebo 9 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679:

Osobní údaje musí být:

a) ve vztahu k subjektu údajů zpracovávány korektně a zákonným a transparentním způsobem („zákonnost, korektnost a transparentnost“);

b) shromažďovány pro určité, výslovně vyjádřené a legitimní účely a nesmějí být dále zpracovávány způsobem, který je s těmito účely neslučitelný; další zpracování pro účely archivace ve veřejném zájmu, pro účely vědeckého či historického výzkumu nebo pro statistické účely se podle čl. 89 odst. 1 nepovažuje za neslučitelné s původními účely („účelové omezení“);

c) přiměřené, relevantní a omezené na nezbytný rozsah ve vztahu k účelu, pro který jsou zpracovávány („minimalizace údajů“);

Zpracování je zákonné, pouze pokud je splněna nejméně jedna z těchto podmínek a pouze v odpovídajícím rozsahu:

c) zpracování je nezbytné pro splnění právní povinnosti, která se na správce vztahuje;

Systém DATOVÝCH SCHRÁNEK stejně jako veřejná část REJSTŘÍKU ŽIVNOSTENSKÉHO PODNIKÁNÍ www.rzp.cz jsou automaticky propojené s REGISTREM OBYVATEL. I kdybych chtěl, tak bych nemohl do svých infožádostí podávaných přes datovou schránku uvádět neplatnou adresu svého bydliště, a rovněž tak nemůže být v registru živnostenského podnikání uvedena jen má bývalá adresa trvalého bydliště. Co mám za adresu v občance, je automaticky dostupné i v mé osobní datové schránce a taktéž i ve veřejně dostupném rejstříku živnostenského podnikání.

Úřady vyřizující elektronicky podané infožádosti mají právo ověřovat v infožádosti uvedenou identifikaci žadatele FO pouze v REGISTRU OBYVATEL. Z mých zkušeností to tak drtivá většina reálně dělá.

Úřední zlovůle se ukázala v celé své nahé kráse. Včetně nepravdivého obvinění mé osoby z nějakého vyhrožování blíže neurčeným úředním osobám, které kolínští úředníci do svých vyjádření k mým stížnostem, či odvoláním, píší jak přes kopírák s železnou pravidelností. Nechal jsem to pro jistotu prošetřit policií. Ta k nějakým úkonům trestního řízení neshledala pražádný důvod s následujícím konstatováním:

„Ačkoliv je Vaše jednání v přiložených dokumentech označeno jako vyhrožování, zastrašení a vynucení, a jako takové mohlo být úředníky vnímáno, neshledává policejní orgán v jeho jednání takovou intenzitu, aby bylo způsobilé naplnit skutkovou podstatu některého z trestných činů či přestupků, o čemž svědčí i postoj Městského úřadu v Kolíně, který by, pokud by Vaše jednání považoval za protiprávní, nepochybně věc sám oznámil orgánům činným v trestním řízení a nakonec i postoj Váš, když sám uvádíte, že si nejste vědom spáchání trestného činu či přestupku.“

Celá kauza tak nemůže dopadnout jinak než narovnáním celého bizarního řetězce úředních pochybení, které nelze nazvat jen pouhým omylem z neznalosti dotyčných úředníků. Jen to bude vyžadovat další práci jiných schopnějších úředníků placených z našich daní.

KOUZLO NECHTĚNÉHO

Manžel městské úřednice s právním vzděláním, která je pod výše citovaným vyjádřením k mé stížnosti podepsaná, je vedoucí odboru OBECNÍ ŽIVNOSTENSKÝ ÚŘAD na jiném městském úřadě.

Chcete vědět, jaká veřejná instituce či firma si vaše osobní údaje v REGISTRU OBYVATEL ověřovala? Za pomoci DATOVÉ SCHRÁNKY nebo PORTÁLU OBČANA můžete online ZDARMA, na CZEH POINTU za poplatek osobně, získat výpis až za 2 roky zpětně. Doporučuji vyzkoušet. Možná se budete divit, kdo všechno vaše data ze státní evidence využívá. Někdy tak můžete zjistíte dříve, že jste v hledáčku nějakého úřadu, než se vám ozve sám.

Následně si pak můžete za pomocí jednoduché žádosti SUBJEKTU ÚDAJŮ, vzory jsou dostupné na internetu, požádat o sdělení detailnějších informací k důvodu zpracování vašich osobních údajů. Tuto žádost je potřeba poslat konkrétnímu subjektu, kterého jste si ve výpise našli. Obvykle tam bývá uvedeno i číslo jednací, pod kterým se vaše „lustrace“ provedla. Když tam není nebo nesedí na vám známé úřední jednání, může to být známka nezákonného využití vašich údajů z registru obyvatel, případně nechtěný systémový omyl. O pár vlastních zkušeností a praktických rad se podělím příště.

Online formulář na podání žádosti o výpis o využití údajů z registru obyvatel k vaší osobě je dostupný zde.

Veřejnosti dostupné zdroje:

Sdělení stěžovateli čj. UOOU-02897/24-6 ze dne 27. srpna 2024. Úřad pro ochranu osobních údajů.

Vyjádření ke stížnosti č.j. MUKOLIN/KU 92407/24-kus ze dne 11.července 2024. Městský úřad Kolín

Vyrozumění oznamovatele o založení věci č. j. KRPS-229789-5/ČJ-2023-0104UO ze dne 9. listopadu 2023. Krajské ředitelství policie Středočeského kraje, Územní odbor Kolín, Oddělení obecné kriminality